Rozmarýn lékařský – Rosmarinus officinalis
Rozmarýn lékařský má charakteristickou nezaměnitelnou vůni, připomínající kafr. Zatímco čerstvé listy a boční výhonky mají jemné aroma, sušené listy mají výraznou chuť. Používejte je proto ke kořenění jídel velmi opatrně. Bylinka je velmi dekorativní, takže může v kuchyni zdobit nejenom parapet, ale i jídelní kout, je-li tam dostatek světla.
Gurmáni by na tuto bylinu měli pamatovat, neboť její aroma zjemňuje nejen maso, drůbež a ryby, ale i saláty.
Několik větviček položených na dřevité uhlí dodá grilovanému masu kořenitou vůni. A vhodíte-li do krbu větvičku rozmarýnu, připomene vám její vůně letní večery.
Ve středověku se rozmarýn lékařský používal především jako léčivá bylinka. Čaj je osvědčeným prostředkem na uklidnění, při migréně, astmatu, při nadýmání a zažívacích potížích.
Rozmarýnovou tinkturou napuštěné obvazy přinášejí úlevu u zhmožděnin a poranění.
Ve středověku byl rozmarýn lékařský součástí mnoha náboženských obřadů.
Varianta rozmarýnu lékařského s převislými větvičkami (Rosmarinus officinalis prostratus) je vhodná do balkónových truhlíků a do skalek. Ale i bylinky vzpřímeně rostoucí v nich vypadají velmi pěkně.
Latinské rodové označení je složeno ze slov – ROSA a MARINUS – moře.
Rozmarýn lékařský roste divoce v oblasti kolem Středozemního moře. Bylinka není mrazuvzdorná, takže u nás musí přezimovat v interiéru. Samozřejmě můžete každoročně vysadit nové byliny.
Rozmarýnu lékařskou můžete množit jak semeny, tak pomocí řízků. Druhá možnost je snazší.
Do směsi zeminy a písku semena vysévejte v dubnu. Počítejte s tím, že klíčí většinou velice dlouho. Vzešlé bylinky velice pečlivě vyjednoťte. Ponechte ty silnější.
Při vysazení řízků, si na jaře nebo na podzim nařežte přibližně 5 cm dlouhé výhonky a vysaďte je do směsi zeminy a písku. Zeminu ještě před výsadbou dobře provlhčete. Květináče dejte na teplé a stinné místo.
Rozmarýn lékařský nejlépe roste v lehké, ale živinami bohaté zemině. Květináče by měly být spíše menší. Poroste tak rychleji. Přesazujte teprve tehdy, když je kořeny zcela zaplní.
Bylinky milují teplo. Najděte jim vhodné místo v závětří, protože vítr a stín nemilují. Naopak v zimě musíte květináč umístit v chladnější místnosti na světlém místě s teplotou 10 – 15°C. Zalévejte jen málo.
Pěstování Rozmarýnu lékařského
Rozmarýn lékařský je relativně zdravá, doslova bujně roste a jen zřídka ji napadají nemoci.
Nejhorším nepřítelem rozmarýnu je chladno. Teploty pod bodem mrazu nepřežije. Déletrvající teplota pod 10°C v zimě je pro bylinku kritická.
Brzy z jara je bylinka na chladno a chladné větry obzvláště choulostivá. Obojí špatně snáší i na parapetu.
Bylinka požaduje dostatek světla, což platí i pro přezimování, kdy naopak teplota nesmí být vyšší než 15°C.
Tipy pro nákup
Rozmarýn dříve, zvlášť na venkově, zdobila téměř každé okno. Pěstovala se ne jedna, ale většinou více bylin, které ze semen snadno vypěstujete. Množení pomocí řízků je jednodušší a rychlejší.
Délka života:
Může vydržet mnoho let.
Sezona:
Jaro.
Stupeň obtížnosti pěstování:
Je to robustní bylinka, snadno se pěstuje.
Velikost a vzrůst
V květináči vyroste zhruba do výšky 30 cm. Vytváří nízké, husté keříky. Venku, na teplém stanovišti orientovaném nejlépe na jižní stranu, může dorůst do výšky 60 cm. Rozmarýn lékařský není mrazuvzdorný.
Květ a vůně
Rozmarýn lékařský kvete v létě. Květy jsou světlomodré nebo světle purpurové. Celá bylinka vydává hlavně ve večerních hodinách příjemnou vůni.
Světlo a teplo
Požaduje dostatek světla, dobře snáší i plné slunce. Vhodné zimní teploty jsou 10 – 15°C, letní 18 – 25°C.
Zalévání a hnojení
Zeminu nenechte nikdy zcela vyschnout. Zalévejte pravidelně, občas můžete i přihnojit. V zimě zalévejte málo a nepřihnojujte vůbec.
Zemina a přesazování
Na jaře bylinku přesaďte do výživné zeminy, nebo vysaďte přímo do zahrady. Koncem srpna ji přemístěte, aby nezamrzla.
Prořezávání
Rozmarýn lékařský můžete seřezávat i tvarovat.
Množení
Na jaře výsevem semen nebo pomocí řízků.
Prostředí
Na parapetu v květináči nebo v zahradě kde je nejen dekorativní, ale navíc ještě užitečná.
Historie
Ve starověku byl rozmarýn lékařský pro svou nápadnou vůni používán ke kultovním a magickým účelům, ale zároveň byl využíván i jako prostředek ke zlepšení paměti. Také ve středověku byl chován ve velké úctě a nesměl jako léčivá bylinka chybět v žádné klášterní zahradě.
Používané části rostliny
Sklízejí se listy, mladé výhonky a nezdřevnatělé části větviček.
Vlastnosti
Rozmarýn lékařský obsahuje silice v níž je zastoupen cineol, Borneo a ester borneolu, hořčina, tříslovina a flavonoidy, které mají protizánětlivé, antibakteriální, antivirové a vzbuzující účinky. Zlepšuje také prokrvení orgánů. zmírňuje křeče, upravuje trávení, napomáhá pocení, působí močopudně a adstringentně.
Použití
Vědecky jsou prokázány příznivé účinky při zažívacích a žlučníkových potíží a při revmatismu. Tradičně se používá také při stavech vyčerpanosti či při velké psychické a fyzické zátěži.
Pomáhá také upravit nízký krevní tlak a posiluje schopnost koncentrace. Kladné účinky má i při stavech napětí, bolestech hlavy, bolestivé menstruaci. Přítomné silice však mohou v nadměrných dávkách způsobovat zdravotní problémy. Při použití jako koření, v malých dávkách, však nepředstavuje žádné riziko.