Šalvěj lékařská – Salvia officinalis

Šalvěj lékařská, nebo prostě šalvěj, pochází z oblasti Středozemního moře. Již v 9. století ji pěstovali němečtí mniši v klášterních zahradách a používala se proti četným neduhům. Šalvěji byly připisovány i magické síly.

V moderním lékařství nemá šalvěj již dřívější význam. Lidé ji však rádi používají nejen ke kořenění těžkých jídel, ale i jako domácký prostředek ve formě čaje. Snižuje hladinu cukru v krvi a uvolňuje křeče.

Šalvěj má antiseptický, zvláště proti plísňový účinek. Čaj je vhodný ke kloktání při zánětech v ústech a v krku. Listy šalvěje mají nahořklou, pepřovitou chuť. Obsahují cenné éterické oleje, které se uplatňují i při výrobě likérů. Celá bylinka silně voní.

Od června/července až do srpna je šalvěj ozdobena jasnými fialově modrými květy, uspořádaných do hroznovitých květenství. Šalvěj je tedy také pěknou okrasnou bylinkou.

U šalvěje lékařské existují i různé odrůdy. V dobře zásobených květinářstvích si můžete koupit i drsnolistou šalvěj muškátovou (Silvia sclarea). Tato odrůda obsahuje silice, jejíž vůně připomíná vůni levandule. Pěstuje-li se na parapetu, provoní celý pokoj.

V březnu/dubnu vysévejte semena šalvěje do květináčů do běžné zeminy, udržujte ji během klíčení a vzcházení vlhkou. Semena nejlépe klíčí na světlém místě při teplotě 18°C. Klíčení trvá 3 týdny. Mladé bylinky přesaďte do květináčů nebo přímo ven na záhon, na vzdálenost 30 cm.

Šalvěj požaduje kyprou, humózní půdu s vyšším obsahem dusíku a vápníku. Bylinky vypěstované ze semen kvetou druhým rokem. Starší bylinky jsou většinou dostatečně rozrostlé a rozvětvené a lze je dobře dělit. Každá část rozděleného trsu má mít i kořeny. Vysaďte je do dobře drenážované, kypré, humózní zeminy.

Šalvěj můžete množit pomocí řízků z vyzrálých nebo polovyzrálých výhonků. Řízky z vyzrálých výhonků se řežou brzy z jara a vysazují se do směsi zeminy a písku. Řízky lépe zakořeňují v zastíněném místě při teplotě 20°C. Zeminu udržujte vlhkou, dokud řízky nezakoření.

Řízky z polovyzrálých výhonků se odebírají v červnu před květem. Tyto řízky zůstávají založené v zemině v květináči až do následujícího jara a až potom se přesazují nebo vysazují do truhlíku nebo na záhon.

Mladé listy šalvěje se hodí jako koření v čerstvém stavu do salátů, polévek, luštěnin a především do tučných masitých jídel. Samotné listy však rychle ztrácejí aroma, a proto se méně hodí k sušení. Sušte raději celé výhonky, nařezané krátce před květem, na stinném, vzdušném místě. Při sušení v domácnosti nemá teplota překročit 35°C. Po usušení vezměte nať a listy sdrhněte. Delším skladováním ubývá silice.

Pěstování Šalvěje lékařské

Šalvěj je bujně rostoucí bylinka a jen zřídkakdy ji napadnou nemoci a škůdci. Pokud bylinka uhyne, je nejčastější příčinou zamokřená zemina. Postarejte se dobrou drenáží v květináči či truhlíku o lepší odtok zálivkové, popřípadě dešťové vody.

Je-li zemina kyselá a hodnota pH nízká, bylinka neroste: Přihnojte vápenatým hnojivem.

Tipy pro nákup

Šalvěj najdete v obchodech a na trzích v malých květináčích. Bylinky ihned přesaďte do většího květináče nebo koncem jara do balkónového truhlíku.

Délka života:

Za dobrých podmínek vydrží velmi dlouho.

Sezona:

Vypadá dobře po celý rok.

Stupeň obtížnosti pěstování:

Není složité. Potřebuje dobře drenážovanou zeminu a dostatečný prostor pro rozvoj kořenů.

Velikost a vzrůst

Šalvěj je silně rozvětvený polokeř. Dorůstá do výšky 30-70 cm.

Květ a vůně

Šalvěj kvete v červnu/červenci, květy jsou modrofialové, uspořádané v květenstvích. Celá bylinka pak nádherně aromaticky voní.

Světlo a teplo

Bylinka dobře prospívá jak na slunci, tak i v polostínu. Miluje teplo, ale prudké jarní slunce jí může snadno popálit. Pokud se příliš rychle změní počasí, chraňte šalvěj přistíněním.

Zalévání a hnojení

Zalévejte méně. Hrnkové bylinky vždy až tehdy, když je zemina úplně vyschlá. V truhlíku však zeminu nesmíte nechat vyschnout, pokud v nich pěstujete i jiné bylinky. Nepřihnojujte.

Zemina a přesazování

Šalvěj potřebuje vápnitou, kyprou, písčitou zeminu. Hrnky používejte dostatečně velké, vybavené dobrou drenáží. Šalvěj, která přezimovala, brzy z jara přesaďte.

Prořezávání

Na jaře, když bylinka začíná růst, odstraňte zvadlé části. Šalvěj se řeže jen pro denní potřebu, vždy čerstvá. Bylinku lze i sušit.

Množení

Bylinku množte pomocí řízků nebo dělením.

Prostředí

Šalvěj může být buď sama nebo ve skupině s jinými bylinkami na okně nebo venku na slunném místě. Na záhonu mladé bylinky vysazujte na vzdálenost 30 cm. Sazenice dostanete u zahradníka, v zahradnickém středisku nebo v obchodech se zeleninou.

Historie

Šalvěj je oblíbenou léčivou bylinkou již od časů antiky. Na příkaz Karla Velikého ji museli mniši pěstované v klášterních zahradách a po celý středověk platilo rčení „ Proč by měl ten člověk zemřít, když mu na zahradě kvete šalvěj ?“, což dobře vyjadřuje víru tehdejších lidí v univerzální léčivou moc šalvěje.

Používala se mimo jiné jako prostředek proti závrati, kašli, epilepsii, k čištění krve, ale také k čištění zubů.

Používané části rostliny

Pro léčebné účely se sbírají téměř výhradně mladé listy a výhonky. V lidovém léčitelství se někdy používají i květy.

Vlastnosti

Hlavními účinnými látkami jsou silice, hořčiny, třísloviny, flavonoidy, steroidy a glykosidy. Šalvěj má protizánětlivé, antibakteriální a svírané účinky. Kromě toho upravuje činnost zažívacího traktu, zvyšuje sekreci žluči, zmírňuje nadýmání, snižuje vylučování potu a působí mírně diutericky.

Použití

Nálev šalvěje se používá ke kloktání při zánětech v ústní dutině a krku a pije se při žaludečních a střevních potížích a také při nadměrném pocení. Po namáhavém dni přinese uvolnění a uklidnění horká šalvějová koupel.

Doporučujeme:

ČAJ – NÁLEV: Přelijte 2 čajové lžičky sušeného řezaného listí 2 sklenicemi vroucí vody a nechte ½ hodiny vyluhovat. Tuto dávku denně vypijte.

Zevně se tento čaj používá k napařování při úporném onemocnění horních cest dýchacích a jako kloktadlo.

Zajímavosti o šalvěji lékařské

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je aromatická rostlina s dlouhými zelenými listy a fialovými květy, která se využívá jak jako bylina pro léčebné účely, tak i jako koření v kuchyni. Tato rostlina je považována za jednu z nejstarších léčivých bylin, která se používá již tisíce let.

Šalvěj lékařská je původem ze Středomoří, ale její pěstování se rozšířilo po celém světě. Její léčivé účinky jsou známé již od dob starověkého Řecka a Říma, kde byla považována za svatou rostlinu a byla využívána při mnoha různých chorobách. V antických dobách byla šal

věj používána jako prostředek k ošetřování rány, na léčbu žaludečních obtíží, proti krvácení a také jako prostředek k dezinfekci a zmírnění bolesti. Šalvěj obsahuje mnoho éterických olejů, tříslovin, flavonoidů a dalších látek, které jí dodávají její léčivé vlastnosti.

Díky svým antiseptickým a antibakteriálním vlastnostem se šalvěj lékařská často používá k léčbě infekcí v ústní dutině, jako jsou vředy, aftózní stomatitida nebo zánět dásní. Její účinky jsou také využívány při potížích s trávením, jako jsou plynatost, nadýmání a nevolnost. Šalvěj má také protizánětlivé vlastnosti a je účinný při léčbě zánětů plic, nosu a krku.

Další významnou vlastností šalvěje je její schopnost působit jako antioxidační látka. Obsahuje mnoho flavonoidů, které chrání buňky před volnými radikály a mohou pomoci předcházet stárnutí a vzniku některých nemocí, včetně srdečně-cévních onemocnění a rakoviny.

Šalvěj lékařská se také tradičně používá jako prostředek k podpoře paměti a koncentrace. Má stimulační účinky na centrální nervovou soustavu a pomáhá zlepšit kognitivní funkce a fyzičkou odolnost. Proto je oblíbená rovněž studenti a lidé intenzivně pracující s mozkem.

Kromě svých léčebných vlastností je šalvěj lékařská také oblíbeným kořením v kuchyni. Je využívána při přípravě mnoha pokrmů, zejména v evropské a středomořské kuchyni. Je vhodná pro dochucení masa, omáček, polévek a také do salátů nebo marinád. Má silnou a pronikavou chuť, která může dodat pokrmům zajímavou a osvěžující vůni.

Šalvěj lékařská se běžně prodává ve formě sušených listů nebo jako bylinný extrakt. Může se užívat v podobě čaje, tinktury nebo tinktury, a to buď samostatně nebo v kombinaci s jinými bylinami. Je důležité připomenout, že při užívání šalvěje jako léčebného prostředku je nutné dodržovat dávkování a konzultovat s lékařem, zejména pokud dochází k užívání léků nebo máte nějaké zdravotní problémy.

Šalvěj lékařská je tedy mnohostranná rostlina s výraznými léčebnými vlastnostmi a kulturním významem. Je oblíbenou bylinou v léčitelství a také v kuchyni. Pokud máte zájem o přírodní léčbu a péči o zdraví, můžete zvážit zařazení šalvěje do svého životního stylu. Nezapomeňte však na to, že léčivé byliny by měly být užívány s opatrností a vždy je vhodné konzultovat s odborníkem.