Šalvěj lékařská – Salvia officinalis

salvej-lekarska

Šalvěj lékařská, nebo prostě šalvěj, pochází z oblasti Středozemního moře. Již v 9. století ji pěstovali němečtí mniši v klášterních zahradách a používala se proti četným neduhům. Šalvěji byly připisovány i magické síly.

V moderním lékařství nemá šalvěj již dřívější význam. Lidé ji však rádi používají nejen ke kořenění těžkých jídel, ale i jako domácký prostředek ve formě čaje. Snižuje hladinu cukru v krvi a uvolňuje křeče.

Šalvěj má antiseptický, zvláště proti plísňový účinek. Čaj je vhodný ke kloktání při zánětech v ústech a v krku.

Listy šalvěje mají nahořklou, pepřovitou chuť. Obsahují cenné éterické oleje, které se uplatňují i při výrobě likérů. Celá bylinka silně voní.

Od června/července až do srpna je šalvěj ozdobena jasnými fialově modrými květy, uspořádaných do hroznovitých květenství. Šalvěj je tedy také pěknou okrasnou bylinkou.

U šalvěje lékařské existují i různé odrůdy. V dobře zásobených květinářstvích si můžete koupit i drsnolistou šalvěj muškátovou (Silvia sclarea). Tato odrůda obsahuje silice, jejíž vůně připomíná vůni levandule. Pěstuje-li se na parapetu, provoní celý pokoj.

V březnu/dubnu vysévejte semena šalvěje do květináčů do běžné zeminy, udržujte ji během klíčení a vzcházení vlhkou. Semena nejlépe klíčí na světlém místě při teplotě 18°C. Klíčení trvá 3 týdny. Mladé bylinky přesaďte do květináčů nebo přímo ven na záhon, na vzdálenost 30 cm.

Šalvěj požaduje kyprou, humózní půdu s vyšším obsahem dusíku a vápníku. Bylinky vypěstované ze semen kvetou druhým rokem.

Starší bylinky jsou většinou dostatečně rozrostlé a rozvětvené a lze je dobře dělit. Každá část rozděleného trsu má mít i kořeny. Vysaďte je do dobře drenážované, kypré, humózní zeminy.

Šalvěj můžete množit pomocí řízků z vyzrálých nebo polovyzrálých výhonků. Řízky z vyzrálých výhonků se řežou brzy z jara a vysazují se do směsi zeminy a písku. Řízky lépe zakořeňují v zastíněném místě při teplotě 20°C. Zeminu udržujte vlhkou, dokud řízky nezakoření.

Řízky z polovyzrálých výhonků se odebírají v červnu před květem. Tyto řízky zůstávají založené v zemině v květináči až do následujícího jara a až potom se přesazují nebo vysazují do truhlíku nebo na záhon.

Mladé listy šalvěje se hodí jako koření v čerstvém stavu do salátů, polévek, luštěnin a především do tučných masitých jídel. Samotné listy však rychle ztrácejí aroma, a proto se méně hodí k sušení. Sušte raději celé výhonky, nařezané krátce před květem, na stinném, vzdušném místě. Při sušení v domácnosti nemá teplota překročit 35°C. Po usušení vezměte nať a listy sdrhněte. Delším skladováním ubývá silice.

Pěstování Šalvěje lékařské

Šalvěj je bujně rostoucí bylinka a jen zřídkakdy ji napadnou nemoci a škůdci.

Pokud bylinka uhyne, je nejčastější příčinou zamokřená zemina. Postarejte se dobrou drenáží v květináči či truhlíku o lepší odtok zálivkové, popřípadě dešťové vody.

Je-li zemina kyselá a hodnota pH nízká, bylinka neroste: Přihnojte vápenatým hnojivem.

Tipy pro nákup

Šalvěj najdete v obchodech a na trzích v malých květináčích. Bylinky ihned přesaďte do většího květináče nebo koncem jara do balkónového truhlíku.

Délka života:

Za dobrých podmínek vydrží velmi dlouho.

Sezona:

Vypadá dobře po celý rok.

Stupeň obtížnosti pěstování:

Není složité. Potřebuje dobře drenážovanou zeminu a dostatečný prostor pro rozvoj kořenů.

Velikost a vzrůst

Šalvěj je silně rozvětvený polokeř. Dorůstá do výšky 30-70 cm.

Květ a vůně

Šalvěj kvete v červnu/červenci, květy jsou modrofialové, uspořádané v květenstvích. Celá bylinka pak nádherně aromaticky voní.

Světlo a teplo

Bylinka dobře prospívá jak na slunci, tak i v polostínu. Miluje teplo, ale prudké jarní slunce jí může snadno popálit. Pokud se příliš rychle změní počasí, chraňte šalvěj přistíněním.

Zalévání a hnojení

Zalévejte méně. Hrnkové bylinky vždy až tehdy, když je zemina úplně vyschlá. V truhlíku však zeminu nesmíte nechat vyschnout, pokud v nich pěstujete i jiné bylinky. Nepřihnojujte.

Zemina a přesazování

Šalvěj potřebuje vápnitou, kyprou, písčitou zeminu. Hrnky používejte dostatečně velké, vybavené dobrou drenáží. Šalvěj, která přezimovala, brzy z jara přesaďte.

Prořezávání

Na jaře, když bylinka začíná růst, odstraňte zvadlé části. Šalvěj se řeže jen pro denní potřebu, vždy čerstvá. Bylinku lze i sušit.

Množení

Bylinku množte pomocí řízků nebo dělením.

Prostředí

Šalvěj může být buď sama nebo ve skupině s jinými bylinkami na okně nebo venku na slunném místě. Na záhonu mladé bylinky vysazujte na vzdálenost 30 cm. Sazenice dostanete u zahradníka, v zahradnickém středisku nebo v obchodech se zeleninou.

Historie

Šalvěj je oblíbenou léčivou bylinkou již od časů antiky. Na příkaz Karla Velikého ji museli mniši pěstované v klášterních zahradách a po celý středověk platilo rčení „ Proč by měl ten člověk zemřít, když mu na zahradě kvete šalvěj ?“, což dobře vyjadřuje víru tehdejších lidí v univerzální léčivou moc šalvěje.

Používala se mimo jiné jako prostředek proti závrati, kašli, epilepsii, k čištění krve, ale také k čištění zubů.

Používané části rostliny

Pro léčebné účely se sbírají téměř výhradně mladé listy a výhonky. V lidovém léčitelství se někdy používají i květy.

Vlastnosti

Hlavními účinnými látkami jsou silice, hořčiny, třísloviny, flavonoidy, steroidy a glykosidy. Šalvěj má protizánětlivé, antibakteriální a svírané účinky. Kromě toho upravuje činnost zažívacího traktu, zvyšuje sekreci žluči, zmírňuje nadýmání, snižuje vylučování potu a působí mírně diutericky.

Použití

Nálev šalvěje se používá ke kloktání při zánětech v ústní dutině a krku a pije se při žaludečních a střevních potížích a také při nadměrném pocení. Po namáhavém dni přinese uvolnění a uklidnění horká šalvějová koupel.

Doporučujeme:

ČAJ – NÁLEV: Přelijte 2 čajové lžičky sušeného řezaného listí 2 sklenicemi vroucí vody a nechte ½ hodiny vyluhovat. Tuto dávku denně vypijte.

Zevně se tento čaj používá k napařování při úporném onemocnění horních cest dýchacích a jako kloktadlo.