Máta peprná – Mentha x piperita

Před dávnými a dávnými časy proměnila žárlivá Persefona nymfičku Minthu, česky mátu. Alespoň to tvrdí pověst. Jak máta doopravdy vznikla, se asi nikdy nedozvíme.

S jisotou se ale dá říci, že máta je jednou z nejstarších známých léčivých a aromatických bylin světa. V antice se jídelní stoly potíraly mátou peprnou, aby se zvýšila chuť k jídlu. V Egyptě byla známa již před 3000 lety a také v prehistorické Číně nebyla máta ničím neznámým.

Každý snad zná Mátu peprnou, nejznámější druh máty. Je to kříženec máty vodní (Mentha aquatica) a máty zelené (Mentha viridis). Jejím zvláštním znamením je její chuť cestovat. Vytváří stále nové výhonky, které prorůstají záhonem na zahradě nebo v truhlíku, když jim v tom nebudete bránit.

Například tím, že bylinku dáte do nádoby beze dna a zasadíte ji společně s ní. Ale prostor po dnu nesmí být příliš úzký. Mají-li kořeny příliš málo místa, máta neroste.

Máta peprná (Mentha x piperita) má celou řadu příbuzných. Nejčastěji se vyskytuje Máta okrouhlolistá (Mentha rotundifolia), Máta klasnatá (Mentha spicata), miláček každého Angličana, Máta kadeřavá (Mentha spicata var. Crispa), Máta polej (Mentha pulegium).

Máty mají jedinečný dar, že se snadno mezi sebou kříží. To vedlo ke vzniku nepřeberného množství kříženců, kteří se nedají přesně určit. Znamená to také, že nemůžete množit mátu semeny, protože často dostanete nějaké křížence, ale ne ten čistý druh, který chcete. Ke množení se proto používají oddenky .

Máta neroste dobře pouze na záhonech (často právě tam roste dokonce lépe, než bychom chtěli), nýbrž i v každém květináči, kbelíku či balkónovém truhlíku. Jelikož mělce koření, nemusí být nádoby ani zvlášť hluboké. Důležité je jen, abyste se vždy postarali o dostatek vláhy a aby květináč s mátou nestál na prudkém slunci, nýbrž v polostínu.

Z Anglie, která se stala druhou domovinou máty peprné, přichází následující tip pro náplň květináče, která poskytuje zemině současně vlhkost i provzdušněnost.

Podle tohoto návodu naplňte spodní třetinu květináče nebo kbelíku směsí drobných střepů z pálené hlíny, oblázků a kousků dřevitého uhlí (např. uhlí na grilování). Potom se teprve dává zemina. Roste-li máta v pokoji, na parapetě, nebývá bohužel příliš dlouhověká, často odumírá během podzimu a v zimě. Může se ale snadno obnovit.

Máta peprná patří k těm kořením, která jsou skoro nepostradatelná. Angličané, hlavní konzumenti máty, ji používají na omáčky a zeleninu, především na klasickou mátovou omáčku ke skopovému. Ale klidně můžete zkusit mátu do zeleninových polévek a marinád na maso, ryby a sýrové pokrmy.

Největší sílu má krátce před kvetením. V tu dobu by se měla také řezat k sušení. Odřízněte stonky asi ve výšce dvou prstů nad zemí a nechte je usušit. Listy potom prsty sdrhněte a uschovejte v dobře uzavřené sklenici.

Máta peprná je náchylná zejména k následujícím nemocem.

Rez máty peprné:

Se vyskytuje, jsou-li bylinky příliš blízko sebe. Na lisech se vytvářejí rezavé skvrny. Bylinky odřízněte těsně nad zemí..

Drátovci:

Vyžírají stonky mladých bylinek zevnitř. Ošetřete oddenky speciálním přípravkem proti červům.

Mšice:

odstraníte proudem vody, někdy je zapotřebí několikrát opakovat.

Tipy pro nákup

Mátu peprnou můžete koupit jako semenáčky v malých květináčích, nebo si ji můžete vypěstovat sami, když si v zahradnictví nebo od přátel obstaráte kořenové oddenky.

Délka života:

Máta peprná je víceletá bylinka a může se venku často značně rozrůst.

Sezona:

Největší sílu má bylinka před kvetením.

Stupeň obtížnosti pěstování:

V zahradě se pěstuje snadno. V pokoji působí větší problémy.

Velikost a vzrůst

Podle druhu dorůstá máta do výšky 30 – 80 cm. Stonky jsou hranaté a mají červenohnědý nádech. Listy jsou vstřícné. Všechny části bylinky obsahují éterický olej.

Květ a vůně

V červenci a srpnu se na vrcholcích stoků vytvářejí květenství s mnoha světle růžovými až fialovými květy. Někdy jsou květy i v malých hustých věncích v paždí listů v horní části stonků. Květy vydávají právě ta jako celá bylinka intenzivní vůni.

Světlo a teplo

Všechny druhy máty milují vzdušné místo, vlhkou zeminu, polostín a teplo v létě. Během mrazivé zimy potřebují venku ochranu.

Zalévání a hnojení

Máta potřebuje určitou vlhkost zeminy. Proto ji na zahradě častěji zalévejte – rovněž v truhlíku potřebuje zalévání. Bylinka v květináči je dobrá během léta několikrát přihnojit.

Zemina a přesazování

Máta peprná se spokojí s dobrou zahradní nebo běžnou květinovou zeminou. Každoročně se přesazují jen hrnkové bylinky.

Prořezávání

Na podzim nebo na jaře je nutno bylinku sestřihnout, aby znovu pěkně vyrašila.

Množení

Nejlépe oddenky.

Prostředí

Může stát i mezi letničkami nebo keři.

Historie

Máta peprná patří k nejstarším léčivým bylinkám, protože její suché listy byly nalezeny v egyptských pyramidách starých 3000 let. Používali ji také obyvatelé antického Řecka a Říma, avšak ve střední Evropě se stala populární teprve v 18. století.

Používané části rostliny

Používají se listy a mladé vršky bylinky, které se trhají za suchého, slunečného dne těsně před rozkvětem.

Vlastnosti

Máta peprná obsahuje hlavně silice, jejíž účinné složky jsou mentol, menthol a menthofuran. Dále jsou přítomny hořčiny, třísloviny a flavonoidy. Tyto látky mají protikřečové účinky, regulují vylučování žluči a zvyšují prokrvení. Máta zmírňuje nadýmání, upravuje zažívání, má antiseptické a mírně analgetické účinky a ulehčuje pocení.

Použití

Máta peprná tlumí křeče v zažívacím ústrojí, zvyšuje sekreci žaludečních šťáv a žluči a uvolňuje hladké svalstvo zažívacích orgánů. Dále mírní nevolnost, koliky, bolesti břicha a nadýmání a má blahodárný vliv na podrážděná střeva, neboť zklidňuje sliznice. Další využití máty peprné je také možnost ji inhalovat při zánětech horních cest dýchacích.

ČAJ – NÁLEV:

  • Přelijte 2 čajové lžičky (4,5 g) sušeného řezaného listu 2 sklenicemi vroucí vodou a nechte vylouhovat.
  • Tuto dávku denně vypijte neoslazenou.
  • Při žaludeční nevolnosti a žaludeční neuróze užijte 2-4 kapky mátového oleje.