Angína – jak se projevuje, jak se přenáší a jak na ni

Angína může mít různý průběh – od lehkého nachlazení až po vážný zánět, který vyžaduje léčbu antibiotiky a klidový režim. I když je angína obvykle dobře léčitelná, při zanedbání může vést ke komplikacím, které ohrožují zdraví. Jak se angína projevuje, jaké jsou její příčiny a možnosti?

Angína je poměrně časté onemocnění, které postihuje zejména děti a mladé dospělé. Projevuje se především silnou bolestí v krku, zduřenými a zarudlými mandlemi a celkovou únavou. I když se může zdát jako běžné nachlazení, správná diagnóza a léčba jsou velmi důležité – zejména při podezření na bakteriální původ, kdy je nutné nasadit antibiotika.

Co je angína?

Angína je akutní zánět krčních mandlí, které jsou součástí lymfatického systému a pomáhají tělu bránit se proti infekcím. Nejčastěji postihuje děti ve věku od 5 do 15 let, může se však objevit v jakémkoliv věku.

Zánět může být způsoben viry nebo bakteriemi, což má zásadní vliv na způsob léčby. Nejčastější formou je virová angína, která mívá mírnější průběh a většinou odezní sama bez potřeby antibiotik.

Bakteriální angína, způsobená zejména bakterií Streptococcus pyogenes (tzv. streptokok skupiny A), je obvykle závažnější a vyžaduje cílenou léčbu antibiotiky.

Jaké jsou příčiny angíny?

Jak již bylo zmíněno v předchozí části, angína může být způsobena virovými i bakteriálními patogeny. Znalost původce hraje klíčovou roli při rozhodování o vhodné léčbě.

1. Virová angína

Většina případů angíny, zejména u malých dětí, je virového původu. Způsobují ji běžné viry, jako jsou:

• adenoviry
• rhinoviry
• virus chřipky nebo parainfluenzy
• virus Epstein-Barrové (původce infekční mononukleózy)
• koronaviry (včetně SARS-CoV-2)

Virová angína se obvykle projevuje mírnějšími příznaky, jako je bolest v krku, mírná horečka, rýma a kašel. Antibiotika na virové infekce nezabírají, a proto se léčí pouze příznaky.

2. Bakteriální angína

Nejčastější bakteriální původce angíny je:

• Streptococcus pyogenes (beta-hemolytický streptokok skupiny A)

Tato forma angíny je obvykle závažnější a typicky se projevuje vysokou horečkou, silnou bolestí v krku bez kašle, a hnisavým povlakem na mandlích. V těchto případech je nasazení antibiotik na místě, aby se předešlo komplikacím, jako je revmatická horečka nebo zánět ledvin.

Virová vs. bakteriální angína

	Virová angína	Bakteriální angína
Původce	Viry	Bakterie
Nástup příznaků	Pozvolnější	Rychlý, náhlý
Mandle	Zarudlé, zvětšené, bez hnisavých čepů, povlaky nebývají výrazné	Výrazně zarudlé, zvětšené, často s bílými povlaky nebo hnisavými čepy
Postižení krku	Širší oblast (mandle i sliznice)	Hlavně mandle
Nakažlivost	Delší, nemocný je infekční po celou dobu příznaků	Nejvíce nakažlivá do 24–48 hodin po nasazení antibiotik
Reakce na antibiotika	Neúčinná	Účinná
Komplikace	Vzácné, většinou mírný průběh	Riziko závažných komplikací

Jak se angína přenáší?

Angína se přenáší kapénkovou cestou, což znamená, že infekce se šíří prostřednictvím malých kapek, které se uvolňují při kašlání, kýchání nebo i při mluvení infikované osoby. Tyto kapky mohou obsahovat viry nebo bakterie a dostávají se do vzduchu, kde je vdechují jiní lidé v okolí.

Dalšími způsoby, jak se přenáší angína, jsou:

• Přímý kontakt s osobou, která má angínu – např. podáním ruky nebo objetím.
• Kontaminované předměty – dotykem předmětů, které byly v kontaktu s nakaženou osobou.
• Sdílení nápojů nebo jídel – používání stejné sklenice či příboru může vést k přenosu infekce.

Vzhledem k tomu, že angína je nakažlivá, je důležité se v době nemoci vyhýbat těsnému kontaktu s ostatními a dodržovat základní hygienická opatření, jako je pravidelné mytí rukou a používání kapesníků.

Jak se angína projevuje?

Příznaky angíny se mohou lišit v závislosti na původci infekce (virus vs. bakterie) a na věku pacienta. Některé znaky jsou však typické pro většinu případů.

Typické příznaky angíny:

• bolest v krku – silná a zhoršující se při polykání
• zarudlé a zduřené krční mandle, často s bělavým nebo hnisavým povlakem
• horečka, někdy velmi vysoká (nad 38,5 °C)
• zduřené lymfatické uzliny na krku, citlivé na dotek
• celková únava, bolest hlavy, svalová slabost
• zápach z úst

Další možné příznaky:

• ztráta chuti k jídlu
• oteklý jazyk nebo patrové oblouky
• chrapot nebo změna hlasu
• obtíže při otevírání úst (tzv. trismus) – u těžších případů

Průběh virové angíny může být trochu jiný, častější bývají i doprovodné příznaky, jako:

• rýma
• kašel
• slzení očí nebo zarudlé spojivky

Naopak u bakteriální angíny se většinou vyskytuje náhlý nástup vysoké horečky a bolest v krku bez rýmy či kašle. U dětí mohou být příznaky méně specifické – například podrážděnost či nechutenství.

Kdy navštívit lékaře?

I když je angína běžným onemocněním, které většinou ustoupí po několika dnech, v některých případech je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Jaké situace to jsou?

• silná bolest v krku, která neustupuje a výrazně ztěžuje polykání nebo dýchání
• vysoká horečka (nad 38,5 °C), která trvá déle než 2–3 dny
• přítomnost hnisavého povlaku na mandlích nebo velmi zduřelé lymfatické uzliny
• obtíže s dýcháním nebo otevíráním úst
• trvalý kašel, který se nelepší ani po několika dnech
• bolesti na hrudi nebo jiné neobvyklé symptomy

I opakované angíny v krátkých intervalech jsou důvodem k návštěvě lékaře, protože mohou indikovat chronický zánět nebo problémy s imunitním systémem.

Jak probíhá diagnostika angíny?

Správné určení původce angíny je klíčové pro výběr vhodné léčby – zejména rozhodnutí, zda jsou potřeba antibiotika. Diagnózu stanovuje lékař na základě kombinace klinických příznaků a vyšetření.

1. Anamnéza a fyzikální vyšetření

Lékař se nejprve ptá na:

• začátek a průběh obtíží
• přítomnost horečky, kašle, bolesti v krku, potíží s polykáním
• případný kontakt s nemocnou osobou

Následuje pohled do krku pomocí světlometu a špátle – hodnotí se:

• zarudnutí a velikost mandlí
• přítomnost povlaků či hnisu
• otok měkkého patra
• stav krčních uzlin

2. Rychlý test na streptokoka (CRP test nebo tzv. „strep test“)

• V ordinaci se provádí výtěr z krku, který během několika minut odhalí přítomnost streptokoka.
• Je to užitečný nástroj k odlišení bakteriální a virové angíny.

3. Laboratorní vyšetření (v indikovaných případech)

• CRP (C-reaktivní protein): zvýšené hodnoty často ukazují na bakteriální infekci.
• Krevní obraz: může pomoci rozlišit mezi virovou a bakteriální infekcí.
• U podezření na mononukleózu lze provést sérologické testy (protilátky proti EBV).

4. Diferenční diagnostika

Je důležité vyloučit jiné nemoci, které mohou napodobovat angínu:

• infekční mononukleózu
• záškrt (velmi vzácný)
• aftózní stomatitidu
• alergické reakce
• herpanginu

Včasné a přesné stanovení diagnózy je důležité jak pro úlevu od příznaků, tak pro prevenci komplikací a zamezení šíření infekce na ostatní. Zvláště u dětí a rizikových skupin by nemělo dojít k podcenění příznaků – návštěva lékaře a případné vyšetření pomohou určit další postup léčby.

Jak se léčí angína?

Způsob léčby angíny závisí především na tom, zda je onemocnění virového nebo bakteriálního původu. Cílem léčby je zmírnit příznaky, urychlit zotavení a zabránit vzniku komplikací.

Léčba virové angíny

U virových infekcí nejsou antibiotika účinná, proto se zaměřuje na symptomatickou léčbu:

• léky proti bolesti a horečce – např. paracetamol nebo ibuprofen
• kloktadla a pastilky s antiseptickým nebo znecitlivujícím účinkem
• dostatek tekutin – ideálně vlažné nápoje, které nedráždí hrdlo
• klid na lůžku a dostatečný odpočinek
• vlhký vzduch v místnosti pro usnadnění dýchání

Tělo si s virovou angínou obvykle poradí samo během několika dní. Průběh virové angíny je tedy o něco mírnější než tomu je u její bakteriální varianty.

Léčba bakteriální angíny

Pokud je angína způsobena streptokokem skupiny A, nasazují se antibiotika, nejčastěji:

• penicilin (nejčastější volba)
• u alergiků např. makrolidy (např. klaritromycin)

Antibiotika se obvykle podávají po dobu 7–10 dní a je důležité dobrat celou předepsanou dávku, i když se pacient cítí lépe. Tím se předchází návratu infekce a rezistenci bakterií.

Kromě antibiotik se i při bakteriální angíně podává podpůrná léčba stejně jako u virové formy (klid, tekutiny, léky proti bolesti).

Hospitalizace a chirurgická léčba

Ve výjimečných případech, jako je peritonzilární absces (hnisavé ložisko vedle mandle) a opakované nebo chronické angíny, může být nutná hospitalizace, nebo dokonce chirurgické odstranění mandlí.

Při správně zvolené léčbě většina případů angíny odezní bez následků během několika dní. Důležité je dodržet doporučení lékaře, zejména u antibiotické léčby, aby se předešlo návratu nemoci. Kromě toho může mít velký vliv na rychlost zotavení i dostatečný odpočinek a péče o hlas a hrdlo.

Jaké jsou možné komplikace angíny?

Ačkoli většina případů angíny probíhá bez problémů a pacient se zotaví během několika dní, neléčená nebo nedostatečně léčená angína, zejména bakteriálního původu, může vést k závažným komplikacím. Ty mohou postihnout jak krk, tak jiné orgány v těle.

1. Místní komplikace (v oblasti krku):

• Peritonzilární absces – hnisavé ložisko u mandlí, které způsobuje bolest a obtíže při otevírání úst.
• Zánět středního ucha nebo vedlejších dutin nosních – zvláště u dětí.
• Zánět lymfatických uzlin na krku – může být bolestivý a viditelný jako otok.
• Chronická angína – opakované záněty mandlí, které mohou vést k doporučení jejich odstranění.

2. Celkové (systémové) komplikace:

• Revmatická horečka – imunitní reakce organismu na streptokoka, která může poškodit klouby.
• Poststreptokoková glomerulonefritida – zánět ledvin, který může nastat po neléčené angíně.
• Sepse – vzácná, avšak velmi nebezpečná komplikace, kdy se infekce rozšíří do celého těla.

Opakované angíny mohou vést k trvalému poškození mandlí, potížím s polykáním nebo častějším onemocněním horních cest dýchacích. U některých pacientů se doporučuje tonzilektomie (chirurgické odstranění mandlí) jako preventivní opatření.

Jaká je prevence angíny?

Ačkoli není vždy možné se angíně úplně vyhnout, existují opatření, která mohou významně snížit riziko jejího vzniku, nebo alespoň zmírnit její průběh.

1. Hygienická opatření

• Mytí rukou – důležité zejména po kontaktu s nemocnými nebo po použití veřejných zařízení.
• Používání kapesníků a hygienických pomůcek – při kašlání a kýchání je vhodné zakrývat ústa.
• Desinfekce předmětů – pravidelná údržba domácího prostředí a mytí osobních věcí.

2. Posilování imunity

• Zdravý životní styl – zdravá strava, dostatek spánku a pravidelný pohyb zlepšují obranyschopnost.
• Vitamíny a minerály – užívání doplňků stravy, zejména vitamínu C, může podpořit imunitní systém.

3. Včasná léčba nachlazení a infekcí

Pokud člověk zaznamená příznaky nachlazení nebo infekce horních cest dýchacích, je důležité je včas léčit a předcházet jejich rozvoji do plně rozvinuté angíny. Také je dobré vyhýbat se kontaktu s osobami, které mají zjevné příznaky angíny, může rovněž pomoci snížit riziko nákazy.

4. Péče o zdraví dýchacích cest

Vyhýbání se kouření a pobytu ve znečištěném prostředí výrazně zvyšuje odolnost sliznic horních cest dýchacích vůči infekcím, včetně virové či bakteriální angíny.

Prevence angíny spočívá především v udržování zdravých návyků a hygienických opatření, které pomáhají chránit jedince i celou komunitu před šířením infekcí. I když se nelze vždy 100% vyhnout nákaze, správná péče může výrazně zkrátit dobu trvání onemocnění a zmírnit jeho průběh.