Domů » Recepty a jídlo » Recepty » Tatarský biftek – recept s vejcem i bez něj

Tatarský biftek – recept s vejcem i bez něj

Tatarský biftek. Dvě slova, která v české kuchyni okamžitě evokují bohatou chuť, čerstvé suroviny a zvláštní druh luxusu – takového, který si může člověk dopřát doma. Žádné vaření, žádné dlouhé dušení – jen čisté maso, žloutek, trochu pikantní ostrosti a křupavá topinka potřena česnekem.

Přestože si mnoho lidí tatarský biftek spojuje spíš s víkendovým posezením v hospodě, skrývá se za ním překvapivě delikátní kulinářský zážitek. Je to pokrm, u něhož kvalita surovin a preciznost přípravy hrají naprosto klíčovou roli. Jak si doma připravit výborný tatarský biftek s vejcem i bez?

Suroviny – klíčová je kvalita

Tatarský biftek je jednoduchý na přípravu, a právě díky své syrové podobě neodpouští kompromisy. Každá surovina musí být prvotřídní, protože se žádná tepelná úprava nepostará o chuť, texturu ani bezpečnost. Tady opravdu platí: čím méně surovin, tím větší důraz na jejich kvalitu.

1. Maso – základ bifteku

Nejdůležitější je samozřejmě hovězí maso. Ideálně sáhnout po hovězí svíčkové, která je křehká, libová a téměř bez šlach. Pokud není k dispozici, dobře poslouží i roštěná nebo vrchní šál z kýty – hlavně musí být čerstvé, čisté a dobře vyzrálé.

TIP: Ti, kteří mají rádi hovězí maso, mohou vyzkoušet i následující recepty:

• hovězí na česneku
• hovězí maso z pomalého hrnce
• pečené hovězí hrudí
• hovězí nudličky na paprice
• hovězí steak na pánvi

2. Dochucovadla – každý má svůj rukopis

Základní dochucení se sice v různých rodinách liší, existuje však několik ingrediencí, bez kterých si většina strávníků tatarský biftek ani neumí představit:

• Sůl a čerstvě mletý pepř
• Žloutek – buď zamíchaný do masa, nebo servírovaný navrch
• Cibule, ideálně jemně nasekaná šalotka
• Hořčice – plnotučná nebo dijonská pro výraznější chuť
• Worcesterská omáčka – pár kapek dodá pikantní hloubku
• Kečup – kontroverzní, v české verzi však často používaný

Volitelně lze přidat:

• Nasekané kapary, tabasco, jemně nakládané okurky, nebo třeba nasekané bylinky.

Každý kuchař má svůj podpis. Někteří míchají vše dohromady, jiní podávají maso zvlášť a dochucení nejen kořením nechávají na hostovi.

3. Přílohy – topinka je základ

Co by byl tatarský biftek bez křupavé topinky či toastu? Ideálně z bílého chleba, opečené dozlatova a poctivě potřené stroužkem česneku.

Kromě klasiky lze podávat s:

• čerstvým pečivem (bageta, kváskový chléb)
• grilovanou zeleninou
• hranolky nebo batátovými chipsy

Ať už se člověk rozhodne pro tradiční pojetí nebo si s dochucovadly lehce zaexperimentuje, úspěch tatarského bifteku stojí a padá s kvalitou surovin. V jednoduchosti je krása – a právě proto každý detail hraje roli. Čerstvé, dobře vybrané maso a pečlivě zvolené doplňky mohou i z domácí přípravy vytvořit chuťový zážitek na úrovni špičkové restaurace.

Technika přípravy tatarského bifteku

Příprava tatarského bifteku může na první pohled působit jednoduše – vždyť jde jen o maso a pár dochucovadel. Jenže právě v detailech se rodí rozdíl. Rozhoduje jak chuť, tak i textura, vůně a teplota.

1. Škrábání, nebo mletí?

Škrábání masa nožem je tradiční technika, která má své opodstatnění. Zachová jemnou strukturu, zároveň zabrání přehřátí masa, které může při strojovém mletí změnit jeho chuť a barvu. Ostrý nůž, trpělivost a klidná ruka – to je cesta k ideální textuře.

Pokud kuchař volí mletí, měl by dbát na několik zásad:

• Maso i mlýnek mějte dobře vychlazené.
• Maso krájejte na kostky a zbavte veškerých blanek.
• Použijte hrubší mlecí nástavec pro přirozenější strukturu.

2. Míchat, nebo nemíchat?

Zde se názory rozcházejí:

• Předmíchaný biftek – ideální pro konzistentní chuť, kdy každý sousto chutná stejně. Dochucovadla přidávat postupně a ochutnávat – méně je často více.
• Separátní podání – maso podávané čisté a suroviny okolo. Host si tak dochutí biftek podle vlastního gusta. Tento přístup navíc krásně vypadá na talíři.

3. Teplota a servírování

Tatarský biftek by měl být servírován studený, ovšem ne ledový. Nejlépe chutná při mírně chlazené teplotě (kolem 10 °C). Pokud maso člověk vytáhne z lednice, měl by ho chvíli nechat odstát.

A nezapomínat na to, čím dříve po přípravě se biftek bude podávat, tím lepší bude chuť i textura. Tatarský biftek se nepřipravuje „do zásoby“, přece jen je ze syrového masa.

Servírování tatarského bifteku

Tatarský biftek je sice syrový, když se však správně naservíruje, působí jako pokrm z luxusní restaurace. Dobré jídlo totiž nezačíná prvním soustem – začíná pohledem. A právě u bifteku hraje estetika důležitou roli. S trochou péče lze i doma vytvořit talíř, který bude stejně lahodit oku jako chuťovým buňkám.

1. Tradičně a zároveň elegantně

Klasická verze, jak ji člověk zná z českých hospod a restaurací, se nese v duchu vydatnosti a upřímnosti. Kopeček tatarského bifteku uprostřed talíře, čerstvě opečené topinky s česnekem okolo a decentní zdobení najemno sekanou cibulí nebo pažitkou.

Ani tradiční forma nemusí být fádní. Je možné zkusit:

• tvarovat maso pomocí kulatého tvořítka (např. dortový ráfek)
• doplnit žloutkem servírovaným navrch (ideálně bez bílků, jen žloutek v malém důlku)
• přidat pár kapek kvalitního olivového oleje nebo několik zrnek mořské soli na závěr

2. Moderní pojetí – minimalismus a kontrasty

Chce-li člověk tatarský biftek posunout do fine dining podoby, hraje se na kontrasty chutí, barev i textur:

• servírovat maso v tenké vrstvě, téměř jako tatar carpaccio
• dochutit citronovou kůrou nebo pár křupavými šalotkovými chipsy
• vedle masa přidat malé „hromádky“ dochucovadel – dijonská hořčice, nakládané kapary…

Důležitá je čistota prezentace – bílý talíř, ostrý nůž a decentní dekor. I syrové maso může být noblesní, pokud mu dá člověk prostor vyniknout.

3. Nápoje jako doplněk

Ke klasickému tatarskému bifteku se výborně hodí:

• Světlé pivo – říz a hořkost vyvažují mastnotu a česnek
• Suché červené víno (např. Pinot Noir, Merlot) – jemná tříslovina podporuje chuť masa
• Pro odvážné: cognac, gin nebo kvalitní slivovice v malém množství jako aperitiv

Servírování tatarského bifteku je ideální příležitostí ukázat, že i jednoduché jídlo může být vizuálně působivé. V kuchyni totiž nejde jen o chuť – jde o celkový dojem. A právě u tatarského bifteku platí, že dobře naservírovaný pokrm otevře chuťové buňky ještě dřív, než se dotkne vidlička.

Recept na tatarský biftek s vejcem

Tatarský biftek s vejcem je klasika, která v sobě spojuje jemnost syrového masa a krémovou bohatost žloutku. Právě žloutek dodává pokrmu hedvábnou texturu a mírně zjemňuje výrazné chutě hořčice a worcesterské omáčky. Tento recept na tatarský biftek je ideální pro všechny, kdo chtějí zažít autentický chuťový zážitek přímo z české tradiční kuchyně.

Ingredience (na 2 porce):

• 250 g kvalitní hovězí svíčkové (nebo roštěné), čerstvé
• 2 žloutky (čerstvé, ideálně z vajec od prověřeného chovu)
• 1 lžička plnotučné hořčice
• 1 lžička kečupu
• 1 lžička worcesterské omáčky
• 1 menší šalotka (nebo cibule), najemno nasekaná
• 1 lžička nasekaných sterilovaných okurek (volitelně)
• čerstvě mletý černý pepř
• sůl
• několik topinek nebo krajíčků chleba
• česnek na potření topinek

Postup:

1. Připravit maso – nakrájet ho na menší kousky a ostrým nožem naškrábat nebo nahrubo nasekat. Pokud se používá mixér nebo mlýnek, pracovat rychle a s vychlazeným náčiním.
2. Dochutit – maso vložit do větší misky, přidat hořčici, kečup, worcesterovou omáčku, cibuli, trochu pepře a soli. Lehce promíchat. Kdo chce, může přidat i trochu chilli.
3. Přidat žloutek – žloutek je možno buďto zamíchat přímo do směsi, nebo podávat nahoru na hotový tvarovaný biftek, a to v půlkulaté skořápce nebo malém důlku.
4. Servírovat – vytvořit z masa kopeček nebo placku, ozdobit žloutkem, případně nasekanou cibulkou, okurkami a podat s křupavými česnekovými topinkami.

Příprava tatarského bifteku s vejcem není žádná věda, vyžaduje však pečlivý výběr surovin a cit pro správné dochucení. Výsledkem je pokrm, který potěší milovníky masa svou intenzitou a jemností zároveň.

Recept na tatarský biftek bez vejce

Tato varianta je vhodná pro ty, kteří se vyhýbají syrovým vejcím kvůli zdravotním důvodům nebo preferencím – a přesto chtějí plnohodnotný zážitek.

Ingredience (na 2 porce):

• 250 g kvalitního hovězího masa (svíčková nebo kýta)
• 1 lžička dijonské nebo plnotučné hořčice
• 1 lžička kečupu (volitelně rajčatové pyré pro přírodnější chuť)
• 1 lžička worcesterské omáčky
• 1 malá cibule nebo šalotka, najemno nasekaná
• 1 lžička kaparů nebo jemně nasekaných okurek
• 1 lžička olivového oleje (dodá jemnost místo žloutku)
• sůl a pepř podle chuti
• topinky nebo čerstvé pečivo, česnek

Postup:

1. Maso naškrábat nebo jemně umlet. Vložit do misky.
2. Přidat hořčici, kečup, worcester, cibuli, kapary nebo okurky a pár kapek olivového oleje.
3. Osolit a opepřit, poté dobře promíchat a ochutnat.
4. Servírovat jako klasický biftek – lze ozdobit čerstvými bylinkami.

Tento recept lze samozřejmě také upravit podle chuti – přidat chilli, čerstvé bylinky, nebo třeba nastrouhaný parmezán pro italský twist. Je to čistě na kuchaři.

Veganská alternativa tatarského bifteku

I když tatarský biftek tradičně vychází ze syrového hovězího masa, dnes už nemusí být záležitostí jen pro masožravce. Pro milovníky rostlinné kuchyně existují kreativní a chutné varianty, které dokážou zachytit esenci tohoto pokrmu – výraznou chuť, zajímavou texturu i pestrost dochucení.

Základní ingredience rostlinné verze

Nejčastěji se jako náhrada masa používá červená řepa, která svým jasným odstínem i zemitou chutí připomíná biftek. Další možností jsou:

• nasekané houby (hlíva ústřičná, žampiony)
• nasekané ořechy či semínka (vlašské ořechy, slunečnicová semínka)
• uzené tofu nebo tempeh pro výraznější chuť

Příprava a dochucení

Ingredience se nasekají na velmi jemno, případně jemně rozmixují tak, aby byla zachována struktura a křupavost. Následně se dochutí klasickými tatarskými ingrediencemi:

• hořčice
• kapary
• cibulka nebo šalotka
• worcesterská omáčka ve veganské verzi (na bázi sójové omáčky)
• olivový olej
• citronová šťáva
• čerstvě mletý pepř a sůl

Servírování

Veganský tatarský biftek se servíruje podobně jako originál – s křupavými topinkami, případně s nakládanou zeleninou či bylinkami. Textura je díky kombinaci řepy, hub a ořechů vláčná a zároveň zajímavá a příjemně kontrastní.

Takto připravený veganský tatarský biftek nabízí zajímavý chuťový zážitek a také důkaz, že i klasické pokrmy lze úspěšně přetvořit do moderní rostlinné kuchyně.

Je tatarský biftek bezpečný?

Tatarský biftek je lahůdka, která chutná mnoha gurmánům, zároveň je pokrmem vyžadujícím zvýšenou pozornost z hlediska bezpečnosti potravin. Syrové maso totiž nese riziko bakteriální kontaminace, proto je důležité znát zásady správné přípravy a skladování.

Jak minimalizovat riziko?

1. Výběr masa – nejdůležitější krok. Maso by mělo být vždy čerstvé, kvalitní a pocházet z důvěryhodného zdroje, ideálně od řezníka, který nabízí maso určené k přímé spotřebě syrové.
2. Čistota a hygiena – pracovní plochy, nože, misky i ruce musí být před přípravou perfektně čisté. Syrové maso nikdy nesmí přijít do kontaktu s jinými potravinami, aby se zabránilo kontaminaci.
3. Rychlá příprava a servírování – maso připravovat těsně před konzumací a biftek servírovat co nejdříve. Neponechávat ho dlouho stát při pokojové teplotě, třeba na kuchyňské lince.
4. Správné skladování – pokud se maso před přípravou skladuje, mělo by být dobře zabalené a uložené v chladničce při teplotě do 4 °C. Nikdy maso nezamrazovat.

Kdo by měl být opatrný?

Tatarský biftek není vhodný pro malé děti, těhotné ženy, starší osoby a osoby s oslabenou imunitou. Ti by měli syrové maso raději vynechat, protože jejich organismus nemusí být schopen efektivně bojovat s případnými patogeny.

Původ a historie tatarského bifteku

Tatarský biftek patří k legendám světové kuchyně, které mají svůj původ hluboko v historii a tradici. Jeho název odkazuje na tatarské jezdce, kočovné národy z oblastí Střední Asie a Ruska, kteří prý jedli syrové maso syrově připravené, aby rychle doplnili energii během dlouhých cest.

Legenda praví, že tatarští jezdci pod sedly nosili syrové maso, které se během jízdy částečně „tepelně upravilo“ díky tření a tělesné teplotě. To prý vedlo k prvnímu pokusu o konzumaci syrového masa s dochucovadly. Pravda však může být složitější a spíše symbolická – podobné pokrmy z mletého syrového masa se objevovaly v různých kulturách nezávisle na sobě.

Tatarský biftek, jak je znám dnes, se začal vyvíjet ve 20. století, zejména ve Francii, kde dostal název „steak tartare“. Zde se stal oblíbeným pokrmem mezi gurmány, kteří si cenili jeho jednoduchosti a zároveň náročnosti na kvalitu surovin. V české kuchyni se tatarský biftek zabydlel jako tradiční jídlo, které se může podávat jako lehký předkrm nebo hlavní jídlo.