Následky tepelně a průmyslově upravených potravin na kvalitu jídla

Sytit vlastní tělo živou stravou znamená dopřát mu kvalitní výživu plnou vitamínů, minerálů, enzymů, antioxidantů a dalších prospěšných látek, které dokáže naplno využít. 

Převaha nešetrně vařených a průmyslově upravených potravin vede k nasledujícím důsledkům na kvalitu jídla:

Nutričně prázdná strava způsobuje buněční podvýživu, kdy tělo člověka je syté, ale buňky jeho těla hladoví, a vede tak ke chronickému nedostatku důležitých výživových látek: většina aminokyselin, esenciálních mastných kyselin, vitamínů a minerálů je zničena nebo pozměněna natolik, že tělo je nemůže správně vstřebat a plnohodnotně využít.

Takáto chronická malnutrice (podvýživa) může vést k celé řadě onemocnění včetně psychiatrických onemocnění nebo neplodnosti

Enzymaticky mrtvá strava je velkou zátěží pro slinivku, která je nadměrně stimulována k produkci enzymů chybějících ve stravě, následkem čeho dochází k vyčerpání její kapacity pro další metabolické procesy.

Podle teorie orgánových hodin popisujících biorytmus našeho těla, náš žaludek a slinivka břišní mají nejvyšší aktivitu kolem 11. hodiny dopoledne, a aktivitu nejnižší kolem 11. hodiny večer.

V případě, že odpoledne nebo večer naše tělo zatěžíme tepelně zpracovanými, vysoce zprocesovanými či chemicky konzervovanými potravinami, pro trávení kterých si tělo musí vytvořit všechny potřebné enzýmy samo, vyčerpáváme kapacitu těchto orgánů v době, kdy má přirozeně probíhat jejich regenerace 

Chronické překyselení organismu: vysoká kyselinotvornost tepelně upravených a průmyslově zpracovaných potravin 

Změna molekulové struktury jídla a rostlinných tuků v důsledku nezdravých tepelných úprav jako je smažení, grilování, fritování nebo ohřívání v mikrovlnné troubě vedoucích k potenciálním mutagenním a karcinogenním účinkům stravy

Průmyslově zpracované potraviny jsou největším zdrojem toxinů, které dobrovolně a každodenně vpouštíme do svého těla: toxickou je pro nás každá látka, která zasahuje do normálního fungování našeho těla: toxiny můžou zasahovat do funkce enzymů, napodobovat funkcí hormonů nebo neurotransmiterů v mozku, podporovat zvýšené vylučování hormonů, blokovat vstřebávání látek nebo vést k oxidačnímu stresu.

Průmyslově zpracované potraviny jsou přímočará cesta k obezitě, metabolickým a hormonálním poruchám: strava bohatá na rafinované cukry (skryté v mnohých zdravých potravinách jako jsou cereálie, jogurty, müsli tyčinky, minerální vody) zvyšují vyplavování inzulínu, a vedou tak pomaly, ale jistě k inzulinové rezistenci a metabolickým poruchám.

Škodlivé látky, které tělo nedokáže zpracovat, ukládá do hlbokých tkání, kde je izoluje hleny a tuky, aby nezpůsobovali imunitní reakci, místo toho však vedou k chronickému zahlenění a obezitě

škodlivé látky v průmyslově zpracovaných potravinách zanášejí střeva a poškozují jeho stěny, následkem čeho dochází k chronickým zánětlivým onemocněním jako je Crohnova nemoc, k syndromu dráždivému tračníku, a k zvýšené propustnosti střevní stěny a uvolňování toxinů do krevního oběhu

střevo je důležitou součástí našeho imunitního i nervového systému: průmyslově zpracované potraviny poškozují přirozenou střevní mikroflóru: příznivé bakterie v trávicím traktu, které hrají důležitou roli při obraně našeho těla vůči patogenním organismům. Ve střevě se také nachází až 70% imunitních buněk a tvoří se v něm i většina náladového hormonu serotoninu

zavádějící informace na obalech potravin: naprostá většina průmyslově zpracovaných produktů má zavádějící informace na svém obalu. Nízkotučné potraviny obsahují škrob, umělé sladidlá, cukr, ochucovadlá a chemické barvivá, navíc jim chybí zdravý tuk na vstřebání vitamínů.

Tzv. racionální výživa v podobě kukuřičných a rýžových chlebíčků je zase vysokoenergetická s vysokým glykemickým indexem. Chemikálie a barviva můžou být maskovány různými jmény. Glutamát sodný tak může být v potravinách označen jako výtěžek z droždí, bílkovinový, sójový nebo kvasnicový hydrolyzát

Chronické překyselení organismu a škodlivé látky uvolňující se z přepálených tuků a nešetrně tepelně opracovaného masa a brambor jsou epidemiologicky spájané s nárůstem všech civilizačních onemocnění.

Vývoj moderní společnosti zásadně pozměnil kvalitu našeho stravování. Ve starší době kamenné, v tzv. paleolitu, byli hlavním zdrojem obživy semínka, různé druhy ovoce, výhonky rostlin a bílkoviny pocházející z uloveného masa. Tato neutrální až mírně zásadotvorná strava odpovídala přirozenosti člověka, na kterou byl původně naprogramován.

S rozvojem zemědělství v neolitu vstoupilo do naší stravy obilí a obilné produkty, a později i průmyslově zpracované potraviny, které proměnili naší stravu na vysoce kyselinotvornou. Problematike acidobazické rovnováhy se budu věnovat v jiném článku a v rámci poradenských služeb je ji věnovaný i naturopatický program Strava jako lék.

V souvislosti se živou stravou je důležité jenom zmínit, že lidský život je závislý na citlivé rovnováze mezi kyselinami a zásadami v organismu, a protože si zásadité minerály naše tělo neumí samo vyrobit, je závislé na příjmu zásadotvorných látek z potravy. Žádné uzdravení nemůže nastat v překyseleném organismu a žádná choroba nemůže přežít, jestli její prostředí proměníme na alkalické.

Nasledující tabulka uvádí detailný přehled všech kyselinotvorných a zásadotvorných potravin podle pH, které jejich trávení zanechává v těle, a byla vytvořena s cílem sloužit jako praktický průvodce alkalickou stravou s důrazem na vysoce zásadotvorné živé potraviny.

Dalším civilizačním problémem je množství škodlivých látek s potenciálně karcinogenním účinkem uvolňujícím se při nešetrné tepelné úpravě potravin jako je smažení, grilování a pečení. Nasledující tabulka uvádí nejnovější poznatky ohledně nejnebezpečnějších látek vznikajících teleplnou úpravou pokrmů za vysokých teplot. 

Nejdůležitější opatření ke snížení jejich příjmu se pak týka způsobů tepelné úpravy pokrmů v domácnosti: dávat přednost živé stravě, sušení, vaření a dušení, případně grilovat a péct maso a ryby při teplotě pod 180 °C.

Důležitým aspektem je také vyhýbat se přepáleným tukům, smažit na stabilních olejích (nejvhodnější je kokosový olej obsahující velice zdravé nasycené mastné kyseliny ve středně dlouhých řetezcích) a odstraňovat připálené části smaženého, grilovaného a pečeného jídla.

Zdroje:

http://vetweb.cz/heterocyklicke-aromaticke-aminy-analyza-alimentarniho-rizika/
http://www.cdc.gov/nutrition/everyone/basics/fat/transfat.html
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15957192
http://www.rense.com/1.mpicons/acidalka.htm
Hanzelka, P.: Chronické překyselení organismu a oxidační stres, LR magazín 4/2014