Následky tepelně a průmyslově upravených potravin na kvalitu jídla
Sytit vlastní tělo živou stravou znamená dopřát mu kvalitní výživu plnou vitamínů, minerálů, enzymů, antioxidantů a dalších prospěšných látek, které dokáže naplno využít. Jaké následky má tepelná úprava potravin na kvalitu jídla?
Tepelná úprava potravin může způsobit ztrátu nutričních hodnot, jako jsou vitamíny a minerály. Průmyslová úprava potravin znamená, že mnoho potravin je vystavených různým chemickým látkám, aby se získala trvanlivost, chuť nebo textura. V některých případech se tyto chemické látky mohou uvolňovat do potravin a mohou mít škodlivé účinky na naše zdraví.
Nekvalitní strava
Pokud člověk jí nekvalitní potraviny, může tím poškodit své tělo dlouhodobě a ohrozit své zdraví. Problémy se můžou objevit ve formě bolestí hlavy, únavy, zvýšeného krevního tlaku, problémů s trávením nebo snížení imunity.
Nekvalitní strava zahrnuje totiž potraviny, které jsou plné cukru, soli, tuků, umělých barviv, alergenů a dalších škodlivých látek. Převaha nešetrně vařených a průmyslově upravených potravin vede k následujícím důsledkům na kvalitu jídla:
Nutričně prázdná strava způsobuje buněční podvýživu, kdy tělo člověka je syté, ale buňky jeho těla hladoví, a vede tak ke chronickému nedostatku důležitých výživových látek. Většina aminokyselin, esenciálních mastných kyselin, vitamínů a minerálů je zničena nebo pozměněna natolik, že tělo je nemůže správně vstřebat a plnohodnotně využít. To může vést k celé řadě onemocnění včetně psychiatrických onemocnění nebo neplodnosti.
Enzymaticky mrtvá strava je velkou zátěží pro slinivku, která je nadměrně stimulována k produkci enzymů chybějících ve stravě. Následkem toho dochází k vyčerpání její kapacity pro další metabolické procesy. Podle teorie orgánových hodin popisujících biorytmus našeho těla, náš žaludek a slinivka břišní mají nejvyšší aktivitu kolem 11. hodiny dopoledne, a aktivitu nejnižší kolem 11. hodiny večer.
V případě, že odpoledne nebo večer naše tělo zatížíme tepelně zpracovanými, vysoce sprocesovanými či chemicky konzervovanými potravinami, pro trávení kterých si tělo musí vytvořit všechny potřebné enzymy samo, vyčerpáváme kapacitu těchto orgánů v době, kdy má přirozeně probíhat jejich regenerace.
Vysoká kyselinotvornost tepelně upravených a průmyslově zpracovaných potravin vede k chronickému překyselení organismu.
Změna molekulové struktury jídla a rostlinných tuků v důsledku nezdravých tepelných úprav jako je smažení, grilování, fritování nebo ohřívání v mikrovlnné troubě vedoucích k potenciálním mutagenním a karcinogenním účinkům stravy.
Toxiny
Průmyslově zpracované potraviny jsou největším zdrojem toxinů, které dobrovolně a každodenně vpouštíme do svého těla. Toxickou je pro nás každá látka, která zasahuje do normálního fungování našeho těla. Toxiny můžou zasahovat do funkce enzymů, napodobovat funkcí hormonů nebo neurotransmiterů v mozku, podporovat zvýšené vylučování hormonů, blokovat vstřebávání látek nebo vést k oxidačnímu stresu.
Průmyslově zpracované potraviny jsou přímočará cesta k obezitě, metabolickým a hormonálním poruchám. Strava bohatá na rafinované cukry zvyšuje vyplavování inzulínu, a vede tak pomalu, ale jistě k inzulinové rezistenci a metabolickým poruchám. Škodlivé látky, které tělo nedokáže zpracovat, ukládá do hlubokých tkání, kde izoluje hleny a tuky, aby nezpůsobovali imunitní reakci.
Místo toho však vedou k chronickému zahlenění a obezitě. Škodlivé látky v průmyslově zpracovaných potravinách zanášejí střeva a poškozují jeho stěny, následkem čeho dochází k chronickým zánětlivým onemocněním jako je Crohnova nemoc, k syndromu dráždivému tračníku a k zvýšené propustnosti střevní stěny a uvolňování toxinů do krevního oběhu.
Střevo je důležitou součástí našeho imunitního i nervového systému: průmyslově zpracované potraviny poškozují přirozenou střevní mikroflóru: příznivé bakterie v trávicím traktu, které hrají důležitou roli při obraně našeho těla vůči patogenním organismům. Ve střevě se také nachází až 70% imunitních buněk a tvoří se v něm i většina náladového hormonu serotoninu
zavádějící informace na obalech potravin: naprostá většina průmyslově zpracovaných produktů má zavádějící informace na svém obalu. Nízkotučné potraviny obsahují škrob, umělé sladidlá, cukr, ochucovadlá a chemické barvivá, navíc jim chybí zdravý tuk na vstřebání vitamínů.
Tzv. racionální výživa v podobě kukuřičných a rýžových chlebíčků je zase vysokoenergetická s vysokým glykemickým indexem. Chemikálie a barviva můžou být maskovány různými jmény. Glutamát sodný tak může být v potravinách označen jako výtěžek z droždí, bílkovinový, sójový nebo kvasnicový hydrolyzát
Chronické překyselení organismu a škodlivé látky uvolňující se z přepálených tuků a nešetrně tepelně opracovaného masa a brambor jsou epidemiologicky spájané s nárůstem všech civilizačních onemocnění.
Vývoj moderní společnosti zásadně pozměnil kvalitu našeho stravování. Ve starší době kamenné, v tzv. paleolitu, byli hlavním zdrojem obživy semínka, různé druhy ovoce, výhonky rostlin a bílkoviny pocházející z uloveného masa. Tato neutrální až mírně zásadotvorná strava odpovídala přirozenosti člověka, na kterou byl původně naprogramován.
S rozvojem zemědělství v neolitu vstoupilo do naší stravy obilí a obilné produkty, a později i průmyslově zpracované potraviny, které proměnili naší stravu na vysoce kyselinotvornou. Problematike acidobazické rovnováhy se budu věnovat v jiném článku a v rámci poradenských služeb je ji věnovaný i naturopatický program Strava jako lék.
V souvislosti se živou stravou je důležité jenom zmínit, že lidský život je závislý na citlivé rovnováze mezi kyselinami a zásadami v organismu, a protože si zásadité minerály naše tělo neumí samo vyrobit, je závislé na příjmu zásadotvorných látek z potravy. Žádné uzdravení nemůže nastat v překyseleném organismu a žádná choroba nemůže přežít, jestli její prostředí proměníme na alkalické.
Nasledující tabulka uvádí detailný přehled všech kyselinotvorných a zásadotvorných potravin podle pH, které jejich trávení zanechává v těle, a byla vytvořena s cílem sloužit jako praktický průvodce alkalickou stravou s důrazem na vysoce zásadotvorné živé potraviny.
Dalším civilizačním problémem je množství škodlivých látek s potenciálně karcinogenním účinkem uvolňujícím se při nešetrné tepelné úpravě potravin jako je smažení, grilování a pečení. Nasledující tabulka uvádí nejnovější poznatky ohledně nejnebezpečnějších látek vznikajících teleplnou úpravou pokrmů za vysokých teplot.
Nejdůležitější opatření ke snížení jejich příjmu se pak týka způsobů tepelné úpravy pokrmů v domácnosti: dávat přednost živé stravě, sušení, vaření a dušení, případně grilovat a péct maso a ryby při teplotě pod 180 °C.
Důležitým aspektem je také vyhýbat se přepáleným tukům, smažit na stabilních olejích (nejvhodnější je kokosový olej obsahující velice zdravé nasycené mastné kyseliny ve středně dlouhých řetezcích) a odstraňovat připálené části smaženého, grilovaného a pečeného jídla.
Zdroje:
http://vetweb.cz/heterocyklicke-aromaticke-aminy-analyza-alimentarniho-rizika/
http://www.cdc.gov/nutrition/everyone/basics/fat/transfat.html
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15957192
http://www.rense.com/1.mpicons/acidalka.htm
Hanzelka, P.: Chronické překyselení organismu a oxidační stres, LR magazín 4/2014
Publikováno: 14. 2. 2023
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
