Základy pěstování léčivých rostlin

Již velice dlouho nestačí sběr volně rostoucích rostlin pokrýt potřebu nejen farmaceutického průmyslu, ale i přímých spotřebitelů, takže se řada bylin pěstuje. Technologie pěstování se samozřejmě přizpůsobuje ploše a způsobu pěstování, čili u malopěstitelů bude vypadat jinak než v zemědělských podnicích.
Zcela specifickou oblastí je pěstování drogy cizokrajné, která není součástí naší běžné květeny. Tyto drogy je možné u nás pěstovat překvapivě hojně, ovšem vyžadují naprosto jiné podmínky ošetřování. Takovým příkladem může být pěstování parchy saflorové (Leuseum rhaponticum Iljin), která je velmi přizpůsobivá, v našich podmínkách se jí daří a zachovává si mimořádnou účinnost.
Pro pěstování bylin platí taktéž několik základních podmínek:
- Před vlastním rozhodnutím o pěstování některé rostliny, zvláště na velkých plochách, je vhodné prostudovat dostupnou odbornou literaturu, protoţe na pěstitele čeká řada nejrůznějších překážek, záludností a vlivů, ať už jsou to různé choroby rostlin, nejrůznější škůdci, ale například i extrémní klimatické podmínky. U exotických rostlin jsou velmi nebezpečné zejména prudké teplotní změny v jarních měsících. Velice se proto doporučuje prozkoumat možné klimatické podmínky, ale i jakost zeminy.
- Po zvážení těchto zjištění volíme pak vhodnou rostlinu nebo druh. Nezapomínejme ovšem na dostupnost a kvalitu osiva, ale také na možnost a efektivnost odbytu hotové drogy.
- Velkou pozornost věnujme přípravě půdy, volbě vhodného nářadí, správné technologii od osevu přes ošetřování během růstu až po vlastní sklizeň.
- Chemické přihnojování a chemické ochranné prostředky proti chorobám a škůdcům užíváme minimálně a jen v krajních případech. Přitom důsledně dodržujeme ochranné lhůty.
Při nedostatku vhodných prostorů můžeme některé byliny pěstovat i v kořenáčích, třeba na balkonech nebo někdy i přímo v pokoji. Takto můžeme pěstovat samozřejmě pouze rostliny, které příliš nevyrostou, nebo rostliny, které nemohou svým aromatickým působením negativně ovlivnit své okolí, například různými alergiemi, rýmou nebo dýchacími potížemi.
To je zvlášť důležité, protoţe pro takové pěstování se vesměs používají rostliny siličnaté. Proto musíme volbu pečlivě uvážit a pak rostlinu také sledovat. Často totiž vznikají potíže, které se z neznalosti nedají ničemu přiřadit a řeší se nejrůznějším způsobem, aniž bychom přišli na to, v čem je pravá příčina.
Používá se zásadně kvalitní, nakypřená půda, která se do kořenáče mírně natlačí. Většinou se neužívají žádná umělá hnojiva ani žádné ochranné prostředky. Rostliny ovšem musí mít dostatek vláhy, tepla a světla. Nezapomínejme však na to, že i pokojové rostliny je nutné občas „provětrat“ venku.