10 kroků k obnově funkce štítné žlázy přírodní cestou

Zásadní termín v naturopatické medicíně k léčbě autoimunitní tyreoiditidy je Hashimotova tyreoiditida jako chronické zánětlivé onemocnění autoimunitního původu, u kterého dochází k postupnému ničení štítné žlázy vlastním imunitním systémem.

V důsledku této autodestrukce zůstává tělu stále méně a méně tyreoidální tkáně k produkci štítných hormonů a dochází ke zpomalení celkového tělesného metabolismu – stav, který je známý jako hypotyreóza.

Protože tělo začne vyvíjet enormní tlak na produkci více hormonů, stav hypofunkce štítné žlázy může být ze začátku střídán obdobím hypertyreózy, případně zvětšením její tkáně (struma), kdy dochází k dočasnému nekontrolovatelnému vyplavování hormonů do krevního oběhu.

Nejzáludnější skupinu poruch štítné žlázy tvoří tzv. subklinické tyreopatie postihující až 10% populace (především ženy v reprodukčním věku), při kterých jsou příznaky její hypofunkce vyjádřené jen málo nebo vůbec, anebo mají atypickou podobu.

Jejich zrádnost spočívá v tom, že onemocnění může probíhat dlouhou dobu skrytě a může se postupně zhoršovat, což může vést jednak k postupnému úbytku tkáně štítné žlázy, jednak mít nepříznivý vliv na kardiovaskulární systém, fertilitu, metabolismus tuků a celkovou kvalitu života. Nejčastější příčinou těchto subklinických tyreopatií je právě autoimunitní reakce zaměřená vůči štítné žláze.

Porozumění imunitě – první krok k léčbě

Prvotní příčinou každého autoimunitního onemocnění je nevybalancovaný imunitní systém, u kterého došlo k převaze jedné ze dvou základních složek imunity: buď prozánětlivého a cytotoxického systému Th1, kdy T-lymfocyty přímo napadají buňky štítné žlázy, nebo systému Th2, kdy B-lymfocyty vytvářejí protilátky vůči jejím hormonům. 

Abychom dokázali úspěšně léčit autoimunitní onemocnění, je klíčové zjistit, která složka imunitního systému je dominantní, a zvolit takové léčivé prostředky, které stimulují složku opačnou.

Přístup naturopatické medicíny k léčbě autoimunitního onemocnění štítné žlázy

Nasledující doporučení naturopatické medicíny pro léčbu autoimunitní tyreoiditidy nenahrazují klasickou substituční terapii, neslouží pro samoléčbu a měly by být kvalifikovaným odborníkem vždy citlivě vyladěné vašemu imunitnímu profilu a přizpůsobené vaší životní situaci.

Úprava nedostatku esenciálních výživových látek

Úprava nedostatku esenciálních výživových látek se uplatňuje tehdy, když tělu chybí některé vitamíny, minerály, stopové prvky nebo aminokyseliny důležité pro syntézu, konverzi a vstřebávání hormonů štítné žlázy.

Mezi nejvýznamnější látky, které ovlivňují funkci štítné žlázy a využití jejích hormonů buňkami patří vitamín D, selen, zinek, jód, omega 3 mastné kyseliny a aminokyselina Tyrosín

Vitamín D pomáhá transportovat hormóny štítné žlázy přímo do buněk a je významný imunomodulátor – dělá to však až po tom, co jeho hladina v krvi dosáhne určitých hodnot. Nízké hladiny vitamínu D vedou k celé řade autoimunitních onemocnění, především revmatoidní artritídě, chronickým střevním a kožním zánětům, a chronické tyreoiditidě;

Selen, kromě toho, že se účastní metabolismu hormonů štítné žlázy (proměna T4 na T3 probíhá pomocí na selenu-závislém enzymu), je důležitým antioxidantem s významným protirakovinným potenciálem;

Zinek je nejdůležitějším stopovým prvkem v těle. Podobně jako selén je zodpovědný za proměnu T4 (neaktivní formy tyroxínu) na T3 (biologicky aktivní hormon);

Jód je klíčový endokrinný modulátor štítné žlázy, který se přímo účastní syntézy její hormonů. Organismus dokáže vytvářet T4 nebo T3, jen když má v potravě dostatek jódu. Velký nedostatek tohoto prvku vede ke změnám ve struktuře a funkci štítné žlázy a často narůstá tzv. struma; 

Železo pomáhá konvertovat aminokyselinu fenylalanin na tyrosin – nízké hladiny tyrosinu vedou k hypofunkci štítné žlázy; 

Zvýšení příjmu Omega 3 a snížení příjmu Omega 6 v naší stravě pomáhá kontrolovat autoimunitní reakci posilováním imunity a potlačováním zánětlivé reakce.

Harmonizace hormonální rovnováhy a úprava estrogenové dominance

Estrogenová dominance vede k tomu, že játra produkují vysokou hladinu bílkoviny známé jako tyroxín vážící globulin, která snižuje množství dostupných hormonů štítné žlázy, což znamená, že tělo má celkově k dispozici méně hormonů pro okamžité využití buňkami.

Nevyhnutelným krokem k obnově hormonální rovnováhy je eliminace tzv. xenoestrogenů – škodlivých chemických látek z prostředí, které v našem organismu působí jako hormonální narušitelé. Nejvýznamnějším zdrojem xenoestrogenů, které zasahujú do metabolismu hormonů štítné žlázy a vedou k hypotyreóze, jsou pesticidy. 

Využití fytoterapie pro přímou podporu funkce štítné žlázy

Využití bylinné léčby je velice šetrnou metodou pro podporu optimální funkce štítné žlázy. Protože u autoimunitních poruch se může vlivem nesprávného dávkování nebo volby bylin hypotyreóza lehce proměnit v hypertyreózu, bylinná léčba by měla být vždy konzultována s vyškoleným odborníkem v oblasti bylinné medicíny. 

Mezi bylinky, které napomáhají obnově funkce štítné žlázy patří:

  • Koleus neboli Kopřivenka (stimuluje štítnou žlázu k produkci tyroidních hormonů)
  • Ploštičník (známý pro své protizánětlivé účinky a estrogenický efekt, který harmonizuje v těle hladiny ženských pohlavních hormonů)
  • Řasa Kelp (přírodní zdroj jódu, který je nezbytný pro tvorbu tyreoidních hormonů a pomáhá při snížené funkci štítné žlázy, ale také nadledvinek a vaječníků)
  • Ginkgo (tradičně předepisovaný na zánět tkání v důsledku autoimunitního procesu)
  • Withania (stimuluje štítnou žlázu k produkci více T4 hormonu, zlepšuje reakci na dlouhodobý stres a snižuje vysokou hladinu kortizolu, která brání proměně hormonu T4 na hormon T3) 
  • Guggul (známá pro své stimulující účinky na štítnou žlázu a játra)

Léčivé bylinky, které ovlivňují funkci štítné žlázy zasahují také do účinnosti léků na předpis nebo hormonální substituční léčby, a jejich užívání by mělo být po celou dobu monitorováno. V konečném důsledku bylinná léčba, která nepracuje s příčinným řetězcem onemocnění a není doprovázená snahou odstranit faktory, které autoimunitní proces udržují, k samotnému uzdravení nestačí. 

Důsledné laboratorní vyšetření hormonálního profilu

Pro správnou diagnózu dysfunkce štítné žlázy, případně zachycení latentní tyreoiditidy, kdy hladiny hormonů se pohybují na hranicích normy, je nezbytné komplexní vyšetření hormonů štítné žlázy.

Samotné testování TSH není směrodatné. Pomine-li se skutečnost, že medicína nemá jasně definované referenční pásmo pro normu (zatímco v ČR se jako horní hranice normy TSH udává 5 mIU/l, v některých krajinách se hypofunkce štítné žlázy diagnostikuje u všech pacientů s hladinou TSH přesahující 3 mIU/l), ve hře je celá řada dalších hormonálních faktorů, které by endokrinolog měl vyšetřit.

Vedle hormonů TSH, T4 a T3 jsou to především volné frakce hormonů tyroxinu (fT4) a trijodtyroninu (fT3), které nejsou vázané na plazmatické bílkoviny a slouží na posouzení množství hormonů, které mohou bezprostředně vstupovat do buněk.

Mezi další vyšetření může patřit posouzení hladiny reverzního T3 (RT3), který je nepřímým ukazatelem proměny hormonu T4 na nejdůležitější hormon štítné žlázy T3, který je zodpovědný za 80% celkové tyreoidální akvitity v těle. 

Autoimunitní původ poškození štítné žlázy se potvrzuje výskytem specifických protilátek, a to proti tyreoidální peroxidáze (TPO)tyreoglobulinu (Tgl) a receptorům tyreotropního hormonu. Vyšetření tyreoglobulinu (prekurzoru hormonů štítné žlázy) se provádí při podezření na karcinom štítné žlázy a během jeho léčby. 

Kontrola zdravotního stavu subjektivním posouzením potíží

V Naturopatii platí, že subjektivní potíže, to znamená vlastní hodnocení příznaků samotným pacientem, je při léčbě poruch štítné žlázy více směrodatné, než testování hladiny hormonů v krvi. Rozhodující nakonec není množství hormonů, ale jejich konečné působení, především individuální citlivost tkání na hormonální impulz.

Vlastní pocity pacienta často přesněji měří to, jak jeho tělo dokáže skutečně hormony využít. Samotné hodnoty hormonů v krvi totiž neříkají vůbec nic o kvalitě komunikace mezi buňkami jeho těla a samotnými hormony, to znamená jak citlivě reagují buněčné receptory všech tělesných tkání na hormonální signály štítné žlázy, a jak efektivně je dokážou buňky zpracovat.

Samovyšetření je možné pomocí jednoduchého měření bazální teploty v podpaží ihned po vzbuzení minimálně 5 dnů po sobě. Jestli teplota nepřesáhne 36.5°C a vy pociťujete některé z příznaků hypofunkce štítné žlázy, bude potřebné podstoupit další vyšetření.

Přizpůsobení substituční terapie změnám funkce štítné žlázy během léčby

Při jakékoliv doplňkové léčbě, která doprovází substituční hormonální terapii, je nezbytné pravidelně monitorovat hladiny hormonů v krvi, a v případě úspěšného regeneračního procesu přizpůsobit dávkování hormonů, aby nedošlo k předávkování.

Protože štítná žláza je jedním z nejdůležitějších regulačních orgánů těla a její dysfunkce je často výsledkem dlouhodobého působení složitého příčinného řetězce, její léčba kromě harmonizace imunitního systému je neoddělitelná od navození rovnováhy v dalších klíčových oblastech, a to především v oblasti hormonální, adrenální a zažívací

V České republice však podstupuje cílenou léčbu v těchto oblastech minimum pacientů s onemocněním štítné žlázy.