Na stopě tajemným mandalám

Pojem mandala je dnes už zřejmě jen málokomu zcela cizí. Popularita těchto krásných obrazců nabírá na síle. Dalo by se říci, že v dnešní době zažívají mandaly doslova renesanci, a tak se s nimi ve svém okolí setkáváme stále častěji.

U mandalových omalovánek se zklidňujeme, prostor našeho domova či kanceláře harmonizuje obrázek s barevnou mandalou, úkoly si zapisujeme do diáře s motivem mandal nebo jsme si právě nalepili veselou mandalu na sklo okenní tabulky.  

Pojďme se proto podívat, co vlastně pojem mandala znamená a odkud k nám do Evropy přišla?

Co skrývá slovo mandala?

Výraz mandala pravděpodobně pochází ze staroindického sanskrtu, tedy  jednoho z nejstarších starověkých jazyků. Slovo mandala lze v překladu chápat jako „kolo, kruhový obrázek nebo  léčivý kruh“.  V tibetštině mandalu chápali jako  „střed s kružnicí“.

Forma mandaly vychází ze stále stejného uspořádání. Tvar má vždy jasně stanovený střed, kolem kterého se vše točí. V některých pramenech se uvádí i propojení kruhu a čtverce. Kruh zároveň symbolizuje nekonečno a věčnost.

Vznik slova mandala bychom tedy na dálném východě mohli vypátrat a datovat celkem jednoduše. Ovšem původ a existence mandaly jako takové sahá do historie mnohem hlubší, než je lidstvo samo.  Forma mandaly je totiž docela dobře možná stará jako samotný vesmír.

Tichá součást přírody

Je to patrné v přírodě kolem nás. Stačí se jen lépe rozhlédnout a pozorně se dívat. S tvarem mandaly se v přírodě setkáme téměř všude, aniž bychom možná tuto paralelu vnímali.

Kulaté slunce, kulatý měsíc,  kulaté letokruhy stromů, synchronizovaná kola na vodě, která se vytvoří po vhození kamínku, naprosto přesně rostlé květy rostlin, jako třeba sedmikrásky či slunečnice, geometrie krystalů i atomů, atp.

Mandaly v jednotlivých kulturách

První vyobrazení mandal člověkem sahá až do paleolitu. Kruhové skalní rytiny, interpretované jako sluneční kola, jsou podle archeologických odhadů staré 25 000 až 30 000 let.

Mandaly však najdeme v různých kulturách, ve kterých byly používány  jako symbol pro náboženské účely a byly používány také v oblasti meditace. Například u Indů a Tibeťanů představovala mandala účinný nástroj pro rozjímání.

Mandaly ale nejsou doménou pouze východních kultur. Byly nalezeny také v odkazech Keltů, jako znaky v malbách amerických Indiánů, u Inků, a dokonce i u Aboriginců, původních obyvatel Austrálie. Stejně tak  v Africe mají kulaté tvary s různými vzory již  dlouhou dobu své pevné místo.

V křesťanské Evropě se pak s mandalami setkáváme zhruba od středověku. Mandalou jsou už samotné rotundy i architektura chrámů a kostelů, které jsou orientovány k východu, k místu vzkříšení Ježíše Krista. Také kruhová bludiště i podlahy katedrál můžeme považovat za mandaly.

Pozorovali jste třeba někdy nádherně barevné vitrážové rozety v oknech kostelů a chrámů? Ano? Tak vězte, že i toto fascinující divadlo je ve své podstatě také mandala, která přitahuje pozornost do svého středu a stává se tak prostředkem pro rozjímání s Bohem i se sebou samým.

Symbol nekonečné jednoty

I přes tato zjištění však mandalu nemůžeme striktně zaškatulkovat do žádné kultury ani do žádného náboženství, protože kruhový tvar mandaly je od počátku chápán především jako symbol jednoty a rovnováhy. Měl být obrazem samotného vesmíru a jeho propojením s božskými mocnostmi.

A co mandala v moderním světě?

Pro „moderního člověka“ objevil sílu a význam mandaly na počátku 20. století  C. G. Jung. Tento švýcarský psycholog byl vlastně takovým prvním moderním propagátorem „mandalové kultury“. Podle Junga zobrazuje osobní mandala obraz nitra konkrétního člověka.

Nicméně duchovní tajemství mandaly vnímali i jiné významné osobnosti evropských dějin a to dávno před Jungem.

Například léčitelka a básnířka Hildegarda z Bingenu již ve 12. století kreslila mandaly, prostřednictvím kterých hledala způsob komunikace s Bohem. Následně psala o svých vizích, kde připodobňuje Boha ke kruhu, který v sobě všechno uzavírá a všechno přesahuje.

Také Giordano Bruno, žijící v 16. století, vytvářel kruhovité obrazy, které měly dokonalou formu. Obrazce měly fungovat jako pomůcka při cvičení představivosti a měly pomáhat udržovat člověka v harmonii.

Cesta k harmonii duše

Pravdou je, že pokud se člověk ponoří do malování mandaly, přestává pro něj okolní svět rázem existovat a člověk se soustředí jen na samotnou tvorbu.

Moderním jazykem řečeno je takový jedinec v daném okamžiku v dokonalém „flow“, tzn. plně soustředěný na aktuální činnost, která ho natolik baví a pohlcuje, že nevnímá čas ani prostor kolem sebe. A právě v takových chvílích se nastartují ozdravné procesy v lidské psychice.

Po této skutečně minimalistické sondě do historie mandal snad tedy ani není divu, jakému úspěchu se těší mandala i v dnešním předigitalizovaném 21. století,  a proč v jejích hypnotizujících obrazcích člověk nikdy nepřestal hledat kýžený klid a vnitřní rovnováhu.

Pozitivní účinky mandal

Kromě estetické přitažlivosti mají mandaly nesčetné pozitivní účinky na naši duševní, emocionální a duchovní pohodu, a jsou tak atraktivním doplňkem našeho moderního života.

Rozšíření kreativity a sebevyjádření

Vytváření nebo vybarvování mandal uvolňuje naši vrozenou kreativitu a umožňuje naší fantazii volně proudit. Symetrická a opakující se povaha mandal poskytuje strukturu, která zároveň dodává energii a zklidňuje mysl, čímž podporuje stav uvolnění příznivý pro zkoumání našich uměleckých schopností. Výběrem barev a vzorů v mandale se nám nabízí prázdné plátno pro ztvárnění našich emocí, myšlenek a osobnosti. Poskytnutí tvůrčí svobody posiluje sebevyjádření a podporuje naše autentické já.

Snížení stresu a relaxace

Práce s mandalami je formou arteterapie, která podporuje snižování stresu a relaxaci. Hypnotizující vzory a opakující se povaha mandal působí na mysl uklidňujícím způsobem, podobně jako meditace. Soustředění na vybarvování nebo vytváření mandal pomáhá přesměrovat naši pozornost od stresujících myšlenek a vytváří pocit vnitřního klidu a pohody. Tento meditativní stav vyvolává uvolňování endorfinů, známých jako hormony „dobré nálady“, které podporují hluboký pocit uvolnění a pohody. Mandaly slouží jako portál pro únik z chaosu každodenního života a poskytují tolik potřebný duševní reset.

Emocionální léčení a sebereflexe

Ponoření se do složitých detailů mandaly může být terapeutickou cestou. Mandaly fungují jako zrcadlo našeho nitra a odrážejí naše emoce a myšlenky. Při práci s mandalami jsme povzbuzováni k rozjímání o svých pocitech a prožitcích, což podporuje sebereflexi a introspekci. Terapeutický proces vytváření nebo vybarvování mandaly podporuje emocionální uzdravení tím, že nám umožňuje zpracovat a uvolnit nahromaděné emoce, což vede k většímu pocitu harmonie a rovnováhy v nás samých.

Lepší soustředění a koncentrace

Vymalovávání mandaly vyžaduje dlouhodobé soustředění a koncentraci. Tím, že se ponoříme do procesu tvorby nebo vybarvování, trénujeme svou mysl, aby zůstala přítomná a pozorná. Tato zvýšená soustředěnost pomáhá nejen při dokončování mandaly, ale přenáší se i do dalších oblastí našeho života. Schopnost soustředit se zvyšuje produktivitu, zdokonaluje schopnosti řešit problémy a zlepšuje naše celkové kognitivní funkce. Mandaly představují strukturovanou a poutavou činnost, která pomáhá rozvíjet a udržovat soustředěnou a bystrou mysl.

Duchovní růst a spojení

Tradičně se mandaly používají jako duchovní nástroj pro meditaci a sebepoznání. Zabývání se mandalami může prohloubit naše duchovní spojení a usnadnit osobní růst. Při zkoumání složitých vzorů a symbolů v mandale jsme povzbuzováni k rozjímání o svém místě ve vesmíru a k orientaci ve vlastní vnitřní krajině. Mandaly mohou sloužit jako prostředek k sebeuvědomění a propojit nás s vyšším smyslem pro účel a duchovnost.

Díky svým fascinujícím vzorům a hluboké symbolice mají mandaly nespočet pozitivních účinků na naši duševní, emocionální a duchovní pohodu. Mandaly mají moc léčit a povznášet nás v tomto rychlém a často chaotickém světě, od podněcování kreativity a sebevyjádření až po snižování stresu a zlepšování soustředění.

Začlenění mandal do našeho života, ať už prostřednictvím omalovánek, arteterapie nebo vytvářením vlastních, nám umožňuje využít jejich terapeutický a transformační potenciál. Popusťte tedy uzdu svému tvůrčímu duchu, vezměte do ruky barevnou tužku a vydejte se na kouzelnou cestu světem mandal.