Proměnlivá historie horoskopů

Co nám přichystá budoucnost, budou nám hvězdy nakloněny, nebo nás čekají překážky? Postavení hvězd v době narození má předurčovat nejen charakter a schopnosti každého jednotlivce, ale ovlivňovat také vývoj událostí.

Horoskopy. Narazíme na ně skoro všude, na internetu, v časopisech, v televizi i speciálních horkých „astro“ linkách. Také si říkáte, že jsou to stejně hlouposti, že na ně nevěříte, ale přesto si je rádi přečtete? Nejste sami.

Přestože většina lidí víru v horoskopy popírá, stejně je minimálně v určité etapě života vyhledává.

Mnohdy se v nich člověk sám najde a dokonce se horoskopovými předpověďmi řídí. Důvod je prostý. Horoskop je totiž stejně starý jako lidstvo samo. Stejně jako zvědavost. A touha poznat, co nás čeká, dřímá ve většině z nás.

Babyloňané – první milovníci horoskopů

Vesmír, hvězdy a planety fascinovaly lidi odjakživa. Hvězdy lidé považovali za bohy nebo přinejmenším za domov nějakého vyššího bytí. Není tedy překvapující, že se mezi  tím, co je „nahoře“, a těmi „dole“ pokoušeli neustále nějakým způsobem navázat vztah.

Nejstarší záznamy k horoskopům pocházejí už z Babylonie cca 2400 let před naším letopočtem. V této době byla astrologie úzce propojena s náboženstvím. Horoskopy zde vznikaly pro krále, kteří se chtěli rovnat bohům.

Vlastnosti, které Babyloňané připisovali planetám, převzali později Řekové a Římané. Najdete je v našich horoskopech i dnes. Babylonský bůh Nergal (Mars) byl bohem války a neštěstí stejně jako římský bůh Mars. Bohyně Ištar byla naopak symbolem lásky a plodnosti jako římská Venuše. Babyloňané také jako první rozdělili oblohu do dvanácti zvířetníků (znamení zvěrokruhu).

A tak vznikl horoskop…

Jádro pudla hledejme v astrologii, kterou od 5. do  4. století před Kristem významně rozvíjeli Řekové a Egypťané, a propojili do ní také matematiku a filozofii.

Vznikly tak první základy horoskopu, jak ho známe dnes: Astrologové nejprve sestavovali horoskop narození. Jednalo se o velmi zjednodušené znázornění části oblohy a postavení planet v čase narození.

Obloha je rozdělena do dvanácti “domů”. Každému z domů se přisuzuje určitý význam, jako je přátelství, spiritualita a tvořivost.

Díky zemské rotaci procházejí v průběhu dne všechny planety a znamení zvěrokruhu skrze domy. Astrologové tento fakt pak přenáší na jednotlivce a pokouší se pro něj interpretovat význam v postavení planet.

Nečekaný zvrat

Po výsluní, které si astrologie užívala společně s horoskopy ve starověkém Řecku,  zažívá v průběhu staletí náhlý zvrat. Lidé sice stále hledali radu ve hvězdách, přesto se ale začalo objevovat mnoho skeptiků, který tvrdili, že horoskopy jsou výmysl a hloupá pověra.

Průlomové objevy Koperníka na počátku 16. století nakonec zasadily astrologii smrtelnou ránu: Slunce se najednou už neotáčí kolem Země a člověk už není středobodem vesmíru.

Za moderním horoskopem hledej Junga

Ale po těch všech historických peripetiích se horoskop opět vrátí. Doslova comeback zažívá ve 20. století pod taktovkou psychologa C. G. Junga.  O Jungovi je všeobecně známo, že se zabýval podvědomím, sny a ezoterikou. Jeho hlubinná psychologie pronikla do všech učebnic. A hvězdná obloha byla pro Junga zrcadlem lidské duše.

A tak je výklad dnešních horoskopů především interpretací lidské povahy a psyché. Jejich popularita ukazuje na potřebu lidí orientovat se v dnešním zmateném světě a najít si v něm nějaký záchytný bod.

Přitažlivost horoskopových předpovědí spočívá především v tom, že když si přečteme, co nás dle hvězd čeká, spadne z nás jakési břemeno složitého rozhodování a mnohá rozhodnutí nám horoskopy tím pádem i usnadňují. Často nám dávají i tolik potřebnou naději a optimismus v lepší zítřky.

Navíc už samotná představa, že všechno dění je v rukou nějaké „vyšší moci“ nebo osudu, že věci jsou podle hvězd dané, mnohé lidi uklidňuje.

Ovšem žádné empirické důkazy, zda tento způsob „životního poradenství“ funguje, bohužel neexistují. Je ovšem otázkou, zda nám to vadí.

Pamatujete třeba na kultovního Františka Koudelku z nesmrtelného Jáchyme hoď ho do stroje, jak mu s kondiciogramem život pěkně vycházel, jen proto, že v jeho prognózu tak věřil? I když ve finále ta předpověď patřila někomu jinému.