Meditace – jaký má vliv na zdraví

Je známo, že široké spektrum meditačních technik používali lidé už od pradávna. I v dnešním moderním, nejen východním světě mnoho lidí používá některou z forem meditace. Přináší však tyto techniky opravdu pozitivní výsledky na naše zdraví a na naší duševní kondici?

Co se děje při meditaci v mozku? Podívejme se na výsledky oborného bádání, do kterého se pustil široký tým vědců. A jak to dopadlo? Výsledky jsou velmi příznivé!

Porozumění meditaci

Meditace se praktikuje již tisíce let. Původně měla meditace pomoci prohloubit porozumění posvátným a mystickým silám života. V dnešní době se meditace běžně používá k relaxaci a snižování stresu.

Meditace je považována za druh doplňkové medicíny mysli a těla. Meditace může navodit hluboký stav uvolnění a klidné mysli.

Během meditace soustředíte svou pozornost a eliminujete proud zmatených myšlenek, které mohou přeplňovat mysl a způsobovat stres. Tento proces může vést ke zlepšení fyzické a emocionální pohody.

Výzkum u tibetských mnichů

Tým ve složení Dr. J. Brefczynski-Lewis, A. Lutz, Davidson sledoval v roce 2004 skupinu praktikujících tibetských mnichů a to dlouhodobě (tisíce hodin). Kontrolní skupinou pak byli lidé, kteří nikdy nemeditovali a byli jen krátce před testem ohledně meditace instruováni.

U meditujících mnichů byla na rozdíl od kontrolní skupiny zjištěna zvýšená aktivita v čelním a temenním laloku, tedy v oblastech zodpovědných za schopnost udržet pozornost. Dále se projevila zvýšená aktivita v oblastech mozku souvisejících s vnímáním sebe i druhých, s pozitivními emocemi a plánováním pohybů.

Pomocí magnetické rezonance a EEG (elektroencefalografie je neurofyziologické vyšetření zaznamenávají elektrickou aktivitu různých částí mozku) vyšlo najevo, že vědci u meditujících zaznamenali vyšší aktivitu v pásmu gama a vyšší fázovou synchronnost mezi vzdálenými částmi mozku. Výzkum potvrdil, že meditace umožňuje změny v neuronální aktivitě.

Výzkum pomocí magnetické rezonance

Jedny z prvních důkazů o příznivých účincích meditace přinesl tým pod vedením doktorky Sary Laraz v roce 2005. Již dřívější studie ukázaly, že meditace vyvolává trvalé změny v EEG. Byl zahájen výzkum s 20 osobami, které v průměru devět let a šest hodin týdně praktikovali meditaci pod názvem satipatthána-vipassaná (v překladu meditaci všímavosti a vzhledu).

Dle magnetické rezonance bylo potvrzeno, že oproti lidem z kontrolní skupiny se pravidelně meditujícím lidem zesílila mozková kůra v těch oblastech, které se podílí na pozornosti, vnímání a zpracování senzomotorických podmětů (oblast prefrontální kůry a přední insuly). Jelikož větší tloušťka mozkové kůry se projevila u starších osob, dá se z výzkumu vyvodit, že meditace může zpomalit přirozené ubývání mozkové kůry vlivem stáří.

Dále byly zjištěny změny v oblasti mozku spojené s pamětí, empatií a stresem. Bylo také pozorováno zmenšení amygdaly (oblast spojená se strachem, úzkostí a agresivitou).

Další studie

• Studie pod vedením Heleen Slagter z roku 2007 prokázala zvýšenou schopnost v rozlišení zvukových podmětů a koncentračních úloh
• Studie N.A. Farb z roku 2007 prokázala při prožívání přítomného okamžiku aktivaci odlišné oblasti mozkové kůry. U nemeditujících se tyto dvě oblasti překrývají
• Ani Česká republika není v ohledu výzkumů vlivu meditace pozadu. V roce 2013 se neurolog MUDr. Oldřich Vyšata s jeho týmem zaměřili na meditaci mindfulness. Tým hledal rozdíl mezi meditujícími a nemeditujícími. Každá skupina byla zastoupena 7 osobami. Výsledky potvrdily, že je možné s velikou přesností odhalit velké rozdíly mezi meditujícím a nemeditujícími, co se mozkové aktivity v různých částech mozku týče. Především v čelním laloku a v týlové oblasti
• Své zástupce ve vědeckém bádání má také Kanada. Dr. Linda a kolektiv objevili, že meditace může pozměnit buněčnou aktivitu u pacientů s rakovinou. Zjistilo se, že meditujícím pacientům se nezkracují tzv. telomery (koncové části chromozomů, které chrání DNA a určují, jak rychle naše buňky stárnou). Objev telomer vyhrál v roce 2009 dokonce Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství

Spousta dalších pokusů po celém světě naznačuje, že meditace je nejen balzámem pro duši, ale při jejím praktikování dochází i ve fyzickém těle k velmi blahodárným změnám.

Jak prohlásil Dalajláma:

„Pokud se jedná o zvládání emocí, nejlepší metodou je takzvaná meditace. Ne kvůli příštím životům. Ne kvůli tomu, abychom přišli do nebe. Ale kvůli každodenní pohodě… I lidé, kteří se nezajímají o náboženství a víru, chtějí žít šťastný život. Tyto lidi a zejména mladou generaci bychom měli naučit zvládat negativní emoce na základě každému dostupné zkušenosti a zdravého rozumu založeného na vědeckých poznatcích.“

Existuje mnoho meditačních technik, každý si tedy může vybrat způsob meditace, který mu vyhovuje. Meditaci si také často spojujeme s klidnou a relaxační či meditační hudbou.

Meditace a nemoc

Meditace může být užitečná i v případě, že trpíte nějakým onemocněním, zejména takovým, které se může stresem zhoršit.

Přestože stále více vědeckých výzkumů podporuje zdravotní přínosy meditace, někteří vědci se domnívají, že zatím není možné vyvozovat závěry o možných přínosech meditace.

S ohledem na to některé výzkumy naznačují, že meditace může lidem pomoci zvládat příznaky stavů, jako je např:

• Úzkost
• Astma
• Rakovina
• Chronická bolest
• Deprese
• Srdeční onemocnění
• Vysoký krevní tlak
• Třes rukou
• Syndrom dráždivého tračníku
• Problémy se spánkem
• Bolesti hlavy způsobené napětím

Pokud trpíte některým z těchto onemocnění nebo máte jiné zdravotní problémy, nezapomeňte se poradit se svým lékařem o výhodách a nevýhodách používání meditace. V některých vzácných případech může meditace zhoršit příznaky spojené s některými duševními stavy.

Meditace nenahrazuje tradiční lékařskou léčbu. Může však být užitečným doplňkem další léčby.

Příklad meditace pro začátečníky

Pokud si meditaci zatím osvojujete, lze pro začátek vyzkoušet například tento jednoduchý návod. Nepotřebujete žádné speciální pomůcky, ani žádnou dlouhou přípravu. Tuto techniku lze provozovat kdekoliv a kdykoliv. Jedná se o tzv. védskou meditaci a je určena opravdu pro každého.

Jediné, co člověk potřebuje je vyčlenit každý den cca 15 či 20 minut. Ze začátku postačí i jen několik málo minut a každým dnem tuto dobu zvyšovat na požadovanou dvacetiminutovku.

Jak na to?

• Nemusíte se skládat do pozice lotosového květu. Jen se pohodlně usaďte, tak, jak vám to bude příjemné, klidně na gauči, křesle nebo židli s oporou zad.
• Zavřete oči a uvolníme své tělo.
• Na nic nemyslete, na nic se nesoustřeďte, zkuste nechat myšlenky přijít a zase odejít a v klidu relaxujte.
• Mysl nechte plynout. Zpočátku to může být složité a na mysl vám bude dotírat všechno možné. Ale postupem času a praxí toto odbouráte. Pomáhá, když se soustředíte na svůj pravidelný dech, to vám pomůže zbavit se dotěrných myšlenek.
• Naučte se správně dýchat (pomalu se nadechněte nosem a pomalý výdech pusou).

Pokud se necítíte dobře v tichu, pusťte si doma nějakou příjemnou meditační nebo relaxační hudbu. Po delším tréninku už budete schopni meditovat třeba i v tramvaji. Sladíte dech, mysl i tělo a žádné okolní zvuky Vás nebudou rušit.

Je prokázané, že meditace pozitivně ovlivňuje jak tělo – uvolňuje svaly a napětí ve svalech –, tak mysl. Meditace pomáhá tělu odpočívat a umožňuje prožívat vědomí přítomného okamžiku. Tak neváhejte, začít můžete třeba hned.

Typy meditace

Řízená meditace. Při této metodě meditace, která se někdy nazývá řízená imaginace nebo vizualizace, si vytváříte mentální obrazy míst nebo situací, které považujete za relaxační. Snažíte se přitom využívat co nejvíce smyslů, jako jsou vůně, pohledy, zvuky a textury. Tímto procesem vás může vést průvodce nebo učitel.

Meditace s mantrami. Při tomto typu meditace si tiše opakujete uklidňující slovo, myšlenku nebo frázi, abyste zabránili rozptylujícím myšlenkám.

Meditace všímavosti. Tento typ meditace je založen na všímavosti neboli na zvýšeném uvědomování a přijímání života v přítomném okamžiku. Při meditaci všímavosti rozšiřujete své vědomé uvědomování. Soustředíte se na to, co během meditace prožíváte, například na tok svého dechu. Můžete pozorovat své myšlenky a emoce. Nechte je však projít bez posuzování.

Čchi-kung. Tato praxe obecně kombinuje meditaci, relaxaci, fyzický pohyb a dechová cvičení s cílem obnovit a udržet rovnováhu. Čchi-kung je součástí tradiční čínské medicíny.

Tchaj-ťi. Jedná se o formu jemného tréninku čínského bojového umění. Při cvičení tai chi provádíte sami sérii pozic nebo pohybů pomalým, ladným způsobem a zároveň cvičíte hluboké dýchání.

Transcendentální meditace. Transcendentální meditace je jednoduchá, přirozená technika. Při této formě meditace tiše opakujete osobně přidělenou mantru, například slovo, zvuk nebo frázi, určitým způsobem. Tato forma meditace může umožnit vašemu tělu, aby se usadilo do stavu hlubokého odpočinku a uvolnění, a vaší mysli, aby dosáhla stavu vnitřního klidu, aniž byste museli použít soustředění nebo úsilí.

Jóga. Provádíte řadu pozic a kontrolovaných dechových cvičení, které podporují pružnější tělo a klidnou mysl. Při provádění pozic, které vyžadují rovnováhu a soustředění, jste povzbuzováni k tomu, abyste se méně soustředili na svůj rušný den a více na přítomný okamžik.

Publikováno: 29. 6. 2022

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram