Během života vejdeme do interakce s množstvím lidí
Během svého života vejdeme do interakce s velkým množstvím lidí. S některými lidmi se potkáme jednou za život a s některými (třeba s rodiči) vytváříme interakce po velkou část svého života. Ostatní lidé na nás působí svým příkladem (kopírujeme je), svojí řečí, myšlenkami, city, emocemi i energeticky. Stejně působíme i my na ostatní lidi. Svým způsobem lze život chápat jako vzájemně propletenou hustou síť vztahů.
Každá interakce se ukládá do naší paměti a současně ovlivňuje naše energetické tělo. Zážitky se jako jakési holografické obrazy (zahrnující vizuální obrazy, vůně, zvuky, chutě, dotykové vjemy, myšlenkové vzorce, pocity a emoce) ukládají do naší aktuální krátkodobé paměti. Z ní se asi během spánku otiskují do dlouhodobé paměti.
Informace z dlouhodobé paměti jsou využívány především podvědomím, které do ní má neomezený přístup. Běžné přední vědomí má do dlouhodobé paměti omezený přístup. Získává z ní informace prostřednictvím asociací.
U některých, především traumatických zážitků, je dokonce v dlouhodobé paměti vytvářena jakási záclona, znesnadňující přístup běžného vědomí. Je to ochrana, abychom vůbec zvládli žít. To je důvod, proč některé události z naší minulosti významně ovlivňují naše podvědomé chování, ale v běžném vědomí si to neuvědomujeme. Takto působí především vzpomínky s velkým emočním nábojem.
Prostřednictvím mapy života a řízené vzpomínkové asociační meditace nahlédneme do své vědomé i podvědomé paměti a pokusíme se vytvořit nový pohled na náš osobní příběh.
Mapa života je grafický nástroj, který nám umožní propojit levou a pravou mozkovou hemisféru při pohledu na náš příběh, nově jej pochopit, objevit klíčové okamžiky a jejich vazby. Na základě tohoto uvědomění pak najdeme směřování do další části života.