Ve vztazích s partnerem vycházíme většinou ze své výchovy

Ve vztazích s partnerem vycházíme většinou ze své výchovy, kterou jsme zažili jako děti. Co se nám na rodičích líbilo, to se snažíme ve vztahu použít, co se nám nelíbilo, tomu se snažíme vyhnout a pokoušíme se to dělat jinak.

Život nám ale ukazuje, že jenom tohle pro trvale dobrý vztah nestačí. Chybí nám znalost o jazycích lásky druhých lidí a způsobu, jak tyto znalosti v našich vztazích prakticky používat. To platí i pro vztahy mezi rodiči a dětmi, obzvlášť proto, že pro vztahy s dětmi „mají“ rodiče stále méně času.