Jak může Naturopatická medicína pomoct v léčbě a prevenci snížené funkce štítné žlázy

 Štítná žláza je jedním z nejdůležitějších regulačních orgánů, který je zodpovědný za řízení mnohých tělesných funkcí a celkového metabolismu. Úkolem štítné žlázy je shromažďovat z krve jód k výrobě dvou hormonů, tyroxinu a trijodtyroninu, které regulují spotřebu energie ve všech orgánech a buňkách našeho těla. Její činnost je řízena z podvěsku mozkového speciálním tyreotropním hormonem, který na základě negativní zpětné vazby reguluje syntézu thyroxinu a trijodthyroxinu.

Hashimotova tyreoiditida neboli chronický zánět štítné žlázy autoimunitního původu projevující se hypotyreózou patří mezi nejčastější onemocnění štítné žlázy u nás i ve světe. V mnohých případech se vyskytuje souběžně s jiným autoimunitním onemocněním jako je například cukrovka 1. typu, vitiligo, alopecie, celiakie, autoimunitní zánět žaludku nebo Duhringova dermatitida.

Autoimunitní tyreoiditida se zpočátku obvykle projevuje jako latentní hypotyreóza s hladinou hormonů blízkých normě, která, pokud není léčena, přechází zpravidla během několika let do hypotyreózy. U Hashimotovy tyreoiditidy dochází k prostoupení štítné žlázy lymfocyty a plazmatickými buňkami produkujícími protilátky, přičemž jimi způsobený zánět vede ke tkáňovým změnám štítné žlázy a následnému snížení její funkce.

Mezi hlavní příznaky hypotyreózy patří:

• těžkosti se spaním: neschopnost usnout, časté buzení v noci, těžkosti s probuzením ráno, ospalost během dne
• dlouhodobá únava, svalová slabost a nedostatek energie
• zimomřivost: přecitlivělost na zimu a světlo, nízká bazální teplota (pod 36.5°C)
• nekvalitní vlasy a padání vlasů, lámavost nehtů, suchá pokožka (řešení na padání vlasů se věnuje také článek o vlasovém hnojivu)
• řada neurologických příznaků z postižení jak centrálního nervového systému (ztráta soustředěnosti, poruchy paměti, zhoršení mentální výkonnosti), tak periferního nervového systému (prodloužení reflexů, mravenčení končetin)
• emoční změny: výkyvy nálad, deprese, nedostatek motivace, podrážděnost
• nárůst tělesné hmotnosti, zejména vlivem zadržování tekutiny v těle, těžkosti s redukci váhy, otoky
• zažívací potíže, zácpa, touha po sladkém
• nepravidelná menstruace a premenstruační syndrom, příznaky dominance estrogenu, snížená fertilita
• nevysvětlitelné bolesti kloubů a svalů, ochraptělý hlas
• zpomalení srdeční činnosti, srdeční arytmie a bušení srdce      

U autoimunitního onemocnění je imunitní systém místo vnějších hrozeb nasměrovaný proti buňkám vlastních tkání. Z pohledu psychosomatické medicíny se nás naše tělo snaží sdělit, že něco v našem životě není v souladu s tím, co je prospěšné pro naše zdraví a snaží se nás chránit před sebou samým. Snížená funkce štítné žlázy jako důsledek autoimunitního zánětu pak může být vyjádřením nedostatečného zakořenění a chuti do života či uzavření před vnějším světem ze strachu z vlastního sebeprojevení.

Štítná žláza patří mezi nejčastější orgány zasaženy autoimunitním procesem a je velice citlivá na výkyvy v hormonální rovnováze, ve funkci nadledvin nebo činnosti zažívacího systému.

Narušení její funkce je důsledkem dlouhodobého příčinného řetězce, na kterém se nejčastěji spolupodílí chronický stres, hormonální změny, autoimunitní zánět, kvalita stravy a stravovacích návyků, a v neposlední řadě míra environmenálních toxinů a xenoestrogenů – chemických látek pocházejících z prostředí, které v našem těle fungují jako hormonální disruptory narušující tvorbu vlastních hormonů.

Úspěšné zvládnutí autoimunitního onemocnění štítné žlázy a předcházení jeho zhoršování proto nejsou možné bez přihlédnutí k tomuto komplexnímu pozadí onemocnění. V rámci naturopatické medicíny zahajujeme léčbu onemocnění štítné žlázy snahou o navození rovnováhy v dalších klíčových oblastech, a to především v oblasti imunitní, hormonální, adrenální a zažívací.

V České republice podstupuje cílenou léčbu v těchto oblastech minimum pacientů s onemocněním štítné žlázy. Ta v případě, že nedošlo k závažnému postižení její tkáně zánětlivým procesem vykazuje ohromné regenerační schopnosti, jestli dokážeme k její léčbě přistoupit komplexněji.

Mezi hlavní terapeutické cíle by měly patřit harmonizace jednotlivých složek imunitního systému, nalezení a odstranění spouštěčů autoimunitní reakce, optimalizace zažívání a zvýšení nutriční hodnoty stravy, navození rovnováhy v oblasti hormonálního a reprodukčního systému, stabilizace funkce nadledvin, zvýšení emoční rezilience a předcházení chronickému stresu, dále snaha porozumět možným emočním či vztahovým spouštěčům onemocnění, a v neposlední řadě také podpora zdravé funkce štítné žlázy a správného metabolismu štítných hormonů za pomocí bylinné a nutriční medicíny.

I když v určitých případech doprovázaných atrofií tkáně štítné žlázy je doživotná substituční léčba nezbytná, terapeutickým cílem zůstává předcházení zhoršování nálezu a prevence dalších autoimunitních onemocnění, minimalizace nežádoucích příznaků léčby a podpora efektivního využití substituční léčby cílovými buňkami a orgány.

Nasledující doporučení bylinné a nutriční medicíny nenahrazují hormonální susbtituční terapii a vyžadují pravidelné endokrinologické vyšetření a detailní naturopatické vyšetření vyladěné individuálnímu zdravotnímu stavu každého pacienta. 

Vztah mezi léčivou rostlinou a naším tělem je vztahem živým a vyladěným našim potřebám. Jedná se o vztah s vysoce inteligentní a oboustrannou komunikací, kterou neživý vztah mezi syntetickými látkami a buňkami našeho těla nemůže nikdy napodobit.

Rostlinná molekula dokáže na rozdíl od syntetického léku intenzivně komunikovat s buňkami našeho těla, navázat s nimi vztah a zjistit, co potřebují. Naše tělo si od rostliny dokáže vzít přesně to, co potřebuje, a kolik toho potřebuje. Ve fytoterapii nazýváme tento účinek modulačním efektem, to znamená, naše tělo může využít nebo reagovat na léčivou rostlinu různými způsoby podle toho, co přesně potřebuje.

Nejlépe přitom na bylinky reagují náš imunitní a hormonální systém. Rostlinné molekuly zvané fytokriny (ang. phytocrines) jsou v lidském těle schopné stejného přenosu informací jako hormony. Hormomy i fytokriny fungují jako poslové: mají schopnost spuštět specifickou buněčnou odpoveď orgánů a tkání ve vzdálených částech těla.     

Rozsah využití bylinné medicíny v léčbě snížené funkce štítné žlázy je vysoce individuální a závisí od stádia, ve kterém se onemocnění nachází. Bylinnou léčbu v počátečných stádiích zaměřujeme na stimulaci štítné žlázy k produkci hormonů, zlepšení absorbce jódu štítnou žlázou, podporu metabolismu štítných hormonů, zmírnění autoimunitního zánětu a podporu funkce nadledvin.

Důležitým krokem bylinné léčby autoimunitní tyreoiditidy u žen v období perimenopauzy je také zmírnění estrogenové dominance. K rozvoji autoimunitní tyreoiditidy často dochází v souvislosti s výraznými hormonálními změnami jako je poporodní období nebo perimenopauza, která může být doprovázaná dočasně zvýšenou hladinou estrogenu.

Estrogenová dominance vede k tomu, že játra produkují vysokou hladinu bílkoviny známé jako tyroxín vážící globulin, který snižuje množství tyroidních hormonů kolujících v krvi, což znamená, že tělo má celkově méně hormonů dostupných pro okamžité využití buňkami.

Štítná žláza patří také mezi tkáně citlivé na estrogen, tzn. lokálně zvýšená hladina estrogenu může přispívat k jejímu autoimunitnímu zánětu. Mezi bylinky, které nasazujeme v tomto v počátečním stádiu onemocnění patří zejména: Chaluha, mořská řasa Kelp, Koleus neboli Kopřivenka, Chmel a Drmek obecný.

Byliny a potraviny s antiestrogenním účinkem, kam řadíme například zelený čaj, kurkumu, tymián a oregano napomáhají neutralizovat škodlivé metabolity estrogenu a zneškodnit environmentální toxiny a pesticidy s estrogenním a prozánětlivým účinkem zejména na tkáně citlivé na estrogen jako je prsní tkáň nebo tkáň štítné žlázy.

V pokročilých stádiích onemocnění, zejména po nasazení substituční léčby zaměřujeme bylinnou léčbu především pro podporu konverze tyroxinu na biologicky aktivní trijodtyronin, a také podporu správného fungování receptorů pro hormony štítné žlázy v cílových buňkách, které přenáší informaci o přítomnosti hormonu do buněčného jádra.

Bylinná léčba nám v těchto případech může pomoct zmírnit vedlejší příznaky substituční léčby, kdy pacient danou velikost dávky nesnáší dobře nebo došlo k předávkování L-tyroxinem. Pomáhá také předejít rezistenci buněk vůči tyroidním hormonům, kdy tělo vykazuje příznaky snížené funkce štítné žlázy navzdory optimální hladině hormonů v krvi. Mezi bylinky, které nasazujeme v tomto stádiu onemocnění patří například Šalvie, Rozmarýn, Withánie, Brahmi a Guggul.

Nasledující léčivé byliny neslouží jako náhrada substituční léčby a jejich správný výběr a dávkování by měly být vždy konzultovány s vyškoleným fytoterapeutem. Bylinná léčba snížené funkce štítné žlázy by měla být vždy součásti celostnějšího přístupu, který přihlíží na individuální anamnézu pacienta a zohledňuje komplexný příčinný řetězec onemocnění.

Chaluha bublinatá (lat. Fucus vesiculosus): Chaluha je využívaná v léčbě hypotyreózy již několik staletí pro svůj stimulační účinek na tkáň štítné žlázy, za který vděčí svému vysokému obsahu jódu.

Chaluha se doporučuje i pro svůj anti-estrogenový efekt, díky kterému vykazuje ochranné účinky pro tkáň štítné žlázy citlivou na zvýšené hladiny estrogenu. Chaluha je také zdrojem významných polysacharidů s antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi a je výborným celkovým tonikem podporujícím zdraví cév.

Mořská řasa Kelp (lat. Ascophyllum nodosum): Mořská řasa Kelp je podobně jako Chaluha významným zdrojem biologicky využitelného jódu.

Před léčebným využití bylin bohatých na jód jako je Chaluha nebo Kelp je důležité zajistit v organismu dostatečnou hladinu selenu, kterého nedostatek může způsobit nepříznivou reakci štítné žlázy na zvýšený přísun jódu. Kelp zvyšuje v organismu aktivitu důležitého antioxidantu glutathionu, který chrání buňky štítné žlázy před destruktivními účinky autoimunitního zánětu.

Koleus neboli Kopřivenka (lat. Coleus forskohlii) obsahuje látku forskolin, která napodobuje funkci FSH hormonu při vychytávání jódu z krve buňkami štítné žlázy, čímž zvyšuje vylučování obou jejích hormonů tyroxinu a trijodtyroninu.

Aktivní látka obsažená v rostlině Koleus hrá také důležitou roli při organifikaci jódu, tj. navázání anorganického jódu na organické bílkoviny, které je nezbytné pro syntézu štítných hormonů. Koleus se v zahraniční naturopatii úspěšně využívá i v léčbě respiračních a srdečních onemocnění, a v posledních letech je přidáván do přípravků na snižování nadváhy, jelikož může napomáhat spalování tuků.

Chmel otáčivý (lat. Humulus Lupulus) podporuje vychytávání jódu z krve a jeho absorbci tkání štítné žlázy. Potlačuje aktivitu prozánětlivých cytokinů, které vznikají při zánětu a mohou zasahovat do procesu syntézy tyreoidních hormonů. Další tradiční využití chmelu je v léčbě nespavosti a úzkostných poruch. Chmel působí sedativně, podporuje trávení a pomáhá regulovat menstruační cyklus.

Brahmi (lat. Bacopa monnieri) patří mezi nejvýznamnější tradiční ajurvédické byliny známé pro svůj blahodárný vliv na nervovou soustavu. Řada studií prokázala, že účinné látky z rostliny Brahmi zvyšují efektivitu a přenos nervových impulsů, čímž zlepšují paměť a schopnost učit se.

Při dlouhodobém stresu vysoká hladina kortizolu zabraňuje proměně tyroxinu na trijodtyronin, následkem čeho tělo trpí nedostatkem trijodtyroninu v buňkách navzdory optimální hladině tyroxinu v krevní plasmě. Brahmi snižuje hladinu kortizolu, čímž chrání před nežádoucími následky chronického stresu. Brahmi vykazuje také významnou stimulační aktivitu i na samotnou tkáň štítné žlázy, čímž signifikantně zvyšuje produkci hormonu tyroxinu.

Withánie neboli Ashwagandha (lat. Withania Somnifera) patří mezi nejvýznamnější adaptogénní byliny, která své tradiční využití nachází zejména v léčbě chronického stresu, nespavosti, únavového syndromu a adrenální nedostatečnosti. Méně známým účinkem Withánie je její specifické a přímé působení na tkáň štítné žlázy a podpora sekrece obou jejích hormonů tyroxinu a trijodtyroninu.

Withánie dále ovlivňuje konverzi tyroxinu na biologicky využitelný hormon trijodtyronin a následně i správnou komunikaci trijodtyroninu s jádrem buňky, čímž podporuje efektivní využití štítných hormonů všemi buňkami těla a pozitivně ovlivňuje celkový tělesný metabolismus.

Rozmarýn lékařský (lat. Rosmarinus officinalis): Rozmarýn patří mezi důležité byliny v léčbě hypotyreózy autoimunitního původu. Rozmarýn je silně protizánětlivý a ovlivňuje většinu kroků procesu tvorby štítných hormonů a jejich využití buňkami.

Rozmarýn ovlivňuje konverzi tyroxinu na trijodtyronin, citlivost buněčných receptorů na hormony štítné žlázy i jejich komunikaci s DNA buňky. V lidovém léčitelství se rozmarýn používá také jako spasmolytikum a choleretikum při střevních kolikách, k povzbuzení činnosti žlučníku a při nechutenství.

Guggul pryskyřice (lat. Commiphora mukul) je v zahraniční naturopatii často volbou číslo jedna v léčbě autoimunitní tyreoiditidy projevující se hypotyreózou.

Kromě toho, že ovlivňuje důležitou konverzi tyroxinu na biologicky aktivní hormon trijodtyronin, stimuluje i přímou produkci trijodtyroninu prostřednictvím ovlivňování jaterních enzymů. Další tradiční využití nacházíme v léčbě srdcovo-cévních onemocnění. Guggul reguluje tukový metabolismus a pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Při hypotyreóze autoimunitního původu často nacházíme v organismu dlouhodobý deficit celé řady vitamínů a minerálů. Jejich nedostatek zabraňuje správné produkci a metabolismu štítných hormonů a může vést k chronickým zánětlivým procesům a následným tkáňovým změnám na štítné žláze zodpovědným za snížení její funkce.

1. Vitamín D koordinuje imunitní systém, aby dokázal rozeznat mezi vlastními a cizími buňkami nebo látkami. Dokáže tak velice pozitivně ovlivnit autoimunitní nebo alergickou reakci, kdy tělo reaguje přehnanou imunitní odpovědí na vlastní tkáň nebo neškodné látky. Zmírňuje také průběh akutního i chronického zánětu. Vitamín D je zodpovědný za komunikaci mezi buněčnými receptory pro hormon štítné žlázy a buněčným jádrem, to znamená je nezbytný pro využití hormonů štítné žlázy cílovými buňkami a tkáněmi těla
2. Železo pomáhá konvertovat aminokyselinu fenylalanin na tyrosin (nízké hladiny tyrosinu vedou ke snížené funkci štítné žlázy). Hlavními zdroji železa ve stravě jsou mandle, avokádo, píniové oříšky, mořské a sladkovodní řasy, luštěniny, špenát a listová zelenina, dýňová a slunečnicová semínka, petržel, nutriční droždí, sušené ovoce především meruňky, bio maso a mořské plody
3. Selen reguluje zásoby jódu pro tvorbu hormonů, účastní se konverze hormonu tyroxinu na hormon trijodtyronin a pomáhá udržet správnou hladinu obou hormonů v krevním oběhu i orgánech jako jsou játra, ledviny a mozek. Selen patří mezi důležité antioxidanty, které ochraňují tkáně před zvýšeným oxidačním stresem. Selen je nezbytný pro správné využití jódu štítnou žlázou, proto ho nasazujeme při zvýšeném přísunu jódu stravou nebo při léčbě bylinami bohatými na jód. Významnými potravinovými zdroji selenu jsou alfalfa klíčky, ječmen, brokolice, brazilské ořechy, slunečnicová semínka, houby, celer, česnek a cibule, ryby a maso
4. Zinek je nejdůležitějším minerálem pro imunitní systém, který aktivuje přes 200 enzymů v těle. U převážné většiny pacientů s hypotyreózou autoimunitního původu nacházíme chronický nedostatek zinku. Podobně jako selen i zinek je zodpovědný za proměnu hormonu tyroxinu na hormon trijodtyronin. Mezi potravinové zdroje zinku patří borůvky, paprika, droždí, hrášek, pekanové, vlašské a brazilské ořechy, mandle, slunečnicová semínka, zázvor, celozrnné výrobky, červené maso a sardinky
5. Jód je základní stavební jednotkou pro hormony štítné žlázy, bez které není možná jejich syntéza. Pokuď tkáň štítné žlázy nedostává z krve dostatečné dávky jódu, dochází ke změnám ve struktuře a funkci štítné žlázy ústícím v hypotyreózu. Často dochází současně ke zvětšení štítné žlázy (narůstá tzv. struma). Zvýšený příjem jódu je nezbytný pro vývoj plodu během těhotenství. Významnými potravinovými zdroji jódu jsou mořské řasy, írský mech, mořská sůl, ryby a mořské plody, Vincentka, višně a třešně, vajíčka, asparagus, houby, špenát, sezamové semínka a česnek
6. Vitamíny skupiny B: Hypofunkce štítné žlázy je často doprovázená nedostatkem B vitamínů, především vitamínů B2, B3 a B6. B vitamíny podporují celkový energetický metabolismus těla, zvyšují psychickou i fyzickou výkonnost při chronické únavě a stresu, a podporují zdravou funkci kůry nadledvin, která vyplavuje hormony během stresové reakce
7. Vápnik a Hořčík: Vysoká hladina kortizolu v důsledku chronického stresu zvyšuje vyplavování hořčíku z těla. Nízká hladina hořčíku zintenzivňuje stresovou reakci, přispívá ke svalové ztuhlosti, chronické bolesti a migrénám. Pro léčbu autoimunitní tyreoiditidy se doporučené množství lehko vstřebatelných forem vápníku a hořčíku pohybuje v množství 1000mg elementárního vápniku a 300mg elementárního hořčíku
8. Esenciální mastné kyseliny: Esenciální nenasycené mastné kyseliny mají silné protizánětlivé účinky a jsou nezbytnou nutriční látkou při léčbě autoimunitního onemocnění. Mezi potraviny bohaté na nenasycené mastné kyseliny patří chia semínka, lněná semínka, ryby, avokádo, a ořechy, především vlašské ořechy a oleje (lněný, vlašský, avokádový, chia, konopný, olivový)
9. Probiotika: Ve střevech se nachází 70% našeho imunitního systému. Tato imunitní tkáň je známá jako GALT systém neboli „lymfatické tkáně související se střevem“. Její funkcí je poskytovat imunitní bariéru proti látkám a organismům, které se do těla dostávají stravou, a které imunitní systém vyhodnotí jako tělu škodlivé. Poškození této důležité imunitní bariéry vede k celé řadě autoimunitních onemocnění. Nejdůležitější hormon štítné žlázy – trijodtyronin – se v samotné štítné žláze tvoří jenom minimálně a až z 90% je tvořený proměnou neaktivního hormonu tyroxinu. Střevní bakterie mají klíčovou roli při této konverzi. Přibližně 20% celkového tyroxinu je konvertováno na trijodtyronin právě ve střevech. Péči o zdravou střevní mikroflóru pravidelným užíváním probiotických doplňků terapeutické kvality, a konzumací kvašených výrobků a prebiotických potravin lze proto významně podpořit metabolismus hormonů štítné žlázy i v případě substituční léčby. 

Výživová doporučení v léčbě autoimunitní tyreoiditidy

Základem stravy by měla být vysokoproteinová dieta z rostlinných zdrojů bohatá na nenasycené mastné kyseliny (zelenina, ořechy, semínka, zdravé oleje, luštěniny), dále kuřecí a krůtí maso bio kvality a ryba dušená nebo vařená bez kůže, a velké množství čerstvého ovoce a zeleniny jak syrové, tak dušené. Mezi základní výživová doporučení při léčbě autoimunitního onemocnění štítné žlázy projevujícího se hypotyreózou patří:

1. Vyloučení všech potravin, které v těle spouští autoimunitní reakce a systemický zánět, zejména obiloviny a pšeničná mouka, dále mléčné výrobky, rafinovaný cukr, konzervovaná a průmyslově zpracovaná jídla, uzeniny a smažená jídla, kofein, ovoce, zelenina a živočišní výrobky s vysokým obsahem pesticidů, a transmastné kyseliny, které jsou vysoce prozánětlivé a zabraňují organismu, aby využíval esenciální mastné kyseliny
2. Zvýšený příjem potravin, které harmonizují funkci štítné žlázy a produkci jejích hormonů, zejména čerstvé ovoce, zelenina, ořechy, semínka a za studena lisované oleje. Mezi obzlášť léčivé potraviny řadíme ananas, papáju, bobulovité ovoce, granátové jablko, kurkumu, mořské řasy, kvašené produkty a nutriční droždí
3. Snížený příjem košťálové zeleniny v syrovém stavy (květák, brokolice, kapusta, zelí, tuřín), která obsahuje látku isothiokyanát známou pro své goitrogenické účinky (tvorba strumy). Isothiokyanát zasahuje do činnosti enzymu tyreoperoxidázy, který se účastní produkce štítných hormonů a může podporovat tvorbu protilátek. Při hypofunkci štítné žlázy se doporučuje těmto potravinám v syrovém stavu vyhýbat. Pro jejich mimořádné účinky na zdraví je ale nedoporučuji ze stravy vyloučit. Goitrogenické složky je možné deaktivovat tepelnou úpravou, např. dušením v páře
4. Zvýšený příjem tzv. superpotravin, živých potravin a čerstvých zeleninových štáv bohatých na vitamíny, minerály, enzymy, antioxidanty a fytolátky, které vyživují tělo na buněčné úrovni: Enzymy obsažené v živé stravě (ovoce, zelenina, ořechy, semínka, klíčky) reprezentují životní sílu jídla. Při nadměrné konzumaci tepelně upravených potravin nebo průmyslově zprocesovaných produktů si tělo musí všechny enzymy na trávení vytvořit samo a může dojít k vyčerpání orgánů jako jsou játra a slinivka břišní. Když zařadíme více živé stravy, umožníme tělu si odpočinout, a energie, která by normálně byla vložena do trávení, může být využita pro posílení imunitního systemu a léčení postižených orgánů a tkání

Publikováno: 5. 2. 2020

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram