Jak se nezbláznit z parkování?

Jak zná každý z autoškoly, příčné nebo šikmé parkování, to je pohoda. Když má člověk zaparkovat podélně v řadě za sebou stojících aut, vstávají většině lidí vlasy na hlavě. A když se k tomu připočítají rizika parkování, jako jsou krádeže… Přitom není nutné se ničeho děsit, pokud se řidič drží určitých pravidel, je svědomitý a praktický.

Parkování může být pro mnoho lidí stresujícím zážitkem. Hledání volného místa, manévrování mezi auty a snaha nezpůsobit škodu na svém nebo cizím vozidle může způsobit zvýšený stres nebo nervozitu. A proto existuje několik osvědčených strategií a tipů, které pomohou řidiči udržet klidnou hlavu a usnadnit si tak parkování.

Při parkovacím manévrování s autem není až takový problém si uvědomit, kam točit volantem. Větším oříškem je pomalu se pohybovat.

Nejdůležitějším pravidlem je nebýt zbrklý, nenechat se tlačit časem ani nedočkavými spolujezdci – vždy parkovat pomalu. Zpočátku cvičit pohyb na zpátečku pouze na volnoběh, dokud se řidič nenaučí regulovat rychlost spojkou. Když se spojka pouští, auto se zrychluje. Když se přišlapuje, auto se zpomaluje. Spojka se drží v záběru – auto udržuje standardní rychlost, nebo spíše pomalost.

Klíčem k úspěchu je tedy ovládnout tuto „šnečí jízdu“. Zůstat v klidu, jediný, kvůli komu by se mělo spěchat, je vůz policie nebo sanitka s rozsvícenými majáčky.

Osvědčené tipy pro parkování

Následující rady pomohou každému parkovat efektivně a bez stresu:

  1. Plánování je klíčové: Předtím než se řidič vůbec vydá na parkoviště, měl by si zkusit udělat představu o tom, kde by mohla být volná místa. Díky moderním navigačním systémům a aplikacím pro parkování se může najít aktuální informace o dostupných parkovacích místech.
  2. Parkovat dále od vchodu: Pokud nemá řidič naléhavou potřebu parkovat co nejblíže vchodu, může zkusit najít místo dál od centra dění. Na takových místech bývá méně aut, a tím pádem méně stresu.
  3. Opatrné manévrování: Když se najde vhodné parkovací místo, nepospíchat. Pomalu a opatrně manévrovat, aby se řidič vyhnul nepříjemným situacím. Používat směrovky a mít na mysli ostatní řidiče.
  4. Paralelní parkování: Paralelní parkování bývá pro mnoho řidičů noční můrou. Pokud se dotyčnému řidiči zdá složité, může jej zkusit trénovat na klidnějších místech nebo se zeptat zkušenějšího řidiče, jestli nemůže poradit.
  5. Parkování zpět: Parkování zpět do místa může být obtížné, avšak je větší kontrola nad situací. Používat zpětnou kameru nebo zrcátka a opět manévrovat pomalu.
  6. Parkovací asistenti: Pokud je k dispozici vozidlo s parkovacím asistentem, mělo by se využít. Tito asistenti mohou pomoci při hledání místa a při samotném parkování.
  7. Dostatek místa: Když najde řidič parkovací místo, musí si dát pozor na to, aby měl dostatek místa kolem auta. Nikdo nechce mít nepříjemný zážitek z toho, že se nemůže dostat do auta kvůli příliš blízkým sousedům.
  8. Trénink parkování: Pokud je člověk nejistý svými parkovacími schopnostmi, neměl by váhat trénovat na prázdných parkovištích nebo v klidných ulicích. Praxe dělá mistra.
  9. Zachovávat klid: Nejdůležitější je zachovat klid a trpělivost. Všichni se někdy potýkají s obtížnými parkovacími situacemi, a je důležité si pamatovat, že stres a zlost ničemu nepomohou.
  10. Pokud je to možné, vyhnout se parkování: V některých případech může být nejlepší možností použít veřejnou dopravu nebo taxi. To ušetří starosti s hledáním parkovacího místa a zamezí riziku poškození vozidla.

Parkování může být stresujícím zážitkem, avšak s trochou trpělivosti a praktickými tipy lze situaci zvládnout. Snažit se plánovat, používat parkovací asistenty, trénovat své dovednosti a především zachovávat klid. S těmito radami by mělo parkování probíhat bez problémů, aniž by se člověk zbláznil.

Přímé parkovací manévry

S autem je potřeba si najet tak, aby bylo na stejné úrovni jako vozidlo, které stojí před vybraným parkovacím místem. Mezi svým a sousedním vozem by měla být mezera 0,75 – 1 m, zbytečně se na něj nelepit a neodírat mu lak.

Před vlastním parkováním ještě zkontrolovat, že za autem nikdo nejede, případně neprochází – opatrnosti není nikdy dost. Ze základní pozice vytočit volant co nejvíce doprava. Zařadit zpátečku a začít velmi pomalu couvat. Tím se začne řidič jakoby obtáčet okolo vozidla vedle něho. Pokračovat, dokud s ním auto nebude svírat úhel 45° a pak zastavit.

Teď volant otočit pro změnu úplně doleva a začít opět pomalu couvat. Jako zázrakem se dané auto postupně dostává do pozice rovnoběžné s chodníkem! V této pozici zastavit, nechat ještě běžet motor.

Pak ještě finální ladění. Aby auta vepředu i vzadu mohla pohodlně a bez škrábanců vyjet, je dobré si popojet malinko dopředu (nebo dozadu) tak, aby zepředu i zezadu byly dostatečně velké mezery. Doporučuje se alespoň 1 metr.

Může-li řidič platit, šetří čas a nervy

Majitelé aut ve většině velkých měst – v Praze to platí násobně – musí mít silné nervy a každý den hledat skulinku, kde by se dalo zaparkovat. Anebo si zaplatit své místo na některém ze soukromých parkovišť. Placená parkoviště už dávno neslouží jen k výběru peněz, avšak mají především funkci regulační.

Ulice v centru Prahy vznikaly ve středověku a v té době nikdo nepočítal s tím, že budou existovat auta. Ulice jsou tedy úzké, a i když právě to vytváří jistou malebnost Prahy, nese to se sebou i nutnost regulovat parkování. Pocho­pitelně je placené parkoviště dalším z výdajů na auto, které nejsou nijak nízké.

Nicméně každý řidič by si měl spočítat, zda se mu vyplatí trávit čas hledáním volného bezplatného parkovacího místa. Například Parking Indigo na hlavním nádraží Praha je na strategickém místě (metro) a vzhledem k počtu stání není problém najít volné místo. Místo si zde může také každý předplatit včetně rezervace, stejně jako třeba na Indigo parkovištích Nádraží Smíchov a Nádraží Holešovice.

Nepodceňovat pojištění

Nejvyšší podíl škod z havarijního pojištění je způsoben havárií (84 %), z toho neuvěřitelných 45 % nastane při parkování nebo je způsobeno na zaparkovaném vozidle. To jsou čísla, která jasně dávají tušit, jak jsou nehody právě při parkování časté. I přesto se řada řidičů mylně domnívá, že jim se nemůže nic stát a pojištění si nesjednají.

Následky tohoto přístupu však pro ně mohou být téměř likvidační. Pokud nemají povinné ručení, hrozí jim vysoké sankce a pokuty. Zároveň se vystavují značnému riziku, že s nepojištěným vozidlem způsobí škodu. V případě, že při ní dojde k újmě na zdraví, může se výše škody vyšplhat až k desítkám miliónů korun. V konečném důsledku pak zaplatí tuto škodu poškozenému sám nepojištěný viník nehody.

Povinné ručení by tedy mělo být samozřejmostí, a nemělo by se na něj zapomínat ani při převodu vozidla. Zájemci mohou najít řadu informací ohledně sjednání povinného ručení online. Přepsání dokonce člověk nemusí zařizovat osobně, nicméně jím může někoho pověřit. Pro takové případy je zapotřebí generální plná moc – vzor generální plné moci lze nalézt online ke stažení.

Nejsou výjimečné ani škody na vozidlech v důsledku vandalismu. Že může jít o velmi vysoké částky, dokládá tento případ z archívu pojišťoven: Majitelka 4 roky starého vozidla Volkswagen Passat našla své vozidlo ráno probodané ostrým předmětem. Poškozeny byly všechny díly karoserie a většina z nich neopravitelná. Díly, které nebyly probodnuty, byly prokopnuty či jinak znehodnoceny.

Vyčíslená škoda dosáhla částky 185 452 Kč. Vzhledem k 5% spoluúčasti bylo majitelce vozu poskytnuto pojistné plnění ve výši 176 179 Kč. Roční pojistné na toto vozidlo činilo 15 588 Kč.

Nepodceňovat riziko krádeže

Výběrem vhodného parkovacího místa a samozřejmě i zabezpečením svého vozu se výrazně snižuje riziko jeho krádeže. V případě škod, které kryje havarijní pojištění, jde o velmi významné částky. Mezi nejvyšší patří škody způsobené krádeží vozidel.

Dalším rizikovým faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost krádeže kdekoliv, je i vlastní chování vlastníků vozidel. Často jsou krádeže umožněny banálním opomenutím uzamčení vozidla, ponecháním klíčů ve vozidle nebo ponecháním věcí ve vozidle na viditelném místě (mobilní telefony, notebooky, navigace, autorádia, oděvy, zavazadla), lyže či jízdní kola na střeše vozidla apod. 

Počítat s nejhorším

Podle zkušeností z pojišťoven je u více než 65 % nahlášených nehod chybně zdokumentován průběh nehody. Každý by měl počítat s tím, že i přes veškerou snahu a opatrnost, se může nehoda přihodit a je potřeba se udržovat se v obraze – měl by být znám postup, co v případě nehody dělat, a sledovat legislativní změny.

V případě, že je výše škody vyšší než 100 tisíc korun, je nezbytné přivolat dle platné legislativy Policii ČR. Pokud se tak nestane, může se likvidace pojistné události výrazně zkomplikovat. Pokud má účastník nehody o výši škody pochybnosti a nedokáže ji s jistotou odhadnout, pak je vždy lepší policii přivolat.

V každém případě je důležité zajistit vždy dostatečné množství důkazních materiálů (fotografie, svědecké výpovědi), zejména řádně zdokumentovat nehodu na příslušném formuláři “Záznam o dopravní nehodě“. Chybně postupují i motoristé tím, že nekontaktují asistenční službu vlastní pojišťovny, avšak podléhají nabídce náhodné odtahové služby, aniž by se zajímali o podmínky poskytnuté pomoci.

Vždy řádně zdokumentovat dopravní nehodu, zajistit svědecké výpovědi a co nejvíce fotodokumentace. Obracet se výhradně na asistenční službu své pojišťovny. Urychlí se tak proces likvidace pojistné události.