Jak staré je papírové přání – není už přežitkem
Také jste se zatím nenechali převálcovat všemi těmi fejsbůky, whats upy a instagramy a zůstáváte raději věrni klasickým papírovým přáním? Přestože poslat gratulaci či novoročenku on-line, je tak snadné a navíc raz dva hotové?
Pravdou je, že ten největší boom už mají asi papírová přání i pohlednice zřejmě za sebou, ale z povrchu zemského určitě jen tak nevymizí.
Protože velká většina z nás zůstává v jádru konzervativní. Papírová přání stále rádi posíláme a ještě raději je dostáváme. A to je dobře. Vždyť když v poštovní schránce objevíme ručně napsaný pohled z dovolené, přání k narozeninám od přátel nebo vánoční pohlednici od příbuzných, zaručeně nás potěší.
Protože víme, co vše se za tím malým kouskem papíru v obálce skrývá. Že jsme tomu dotyčnému stáli za námahu jít do papírnictví nebo trafiky, vypsat přání, koupit známku, zajít včas na poštu… A přitom by třeba stačilo jen pár ťuknutí v mobilu, že?
Průkopnické novoročenky
Již od doby, kdy vznikla první lidská společenství, existují mezi lidmi dárky a k nim se vážící přání. Po celá staletí je tak na celém světě dobrým zvykem posílání různých pozdravů s přáním všeho nejlepšího k rozličným příležitostem.
Tušili jste třeba, že mezi úplně první průkopníky kartiček s přáním byla přání k novému roku?
Tu nejstarší zdokumentovanou novoročenku obdržel její evropský příjemce údajně v roce 1415. Ovšem jestli byla papírová, to prameny neuvádí. Spíše ne. Protože ještě ve 14. století se vyráběly jednoduché novoročenky ve formě dřevorytu, kdy přání bylo vyryto na tenké dřevěné destičce.
Tradice novoročenek v Čechách a na Moravě
Jako nejstarší známá česká novoročenka je někdy zmiňována kovová mince s německy psaným nápisem „ZVM NEVEN IAHR“ (zum neuen Jahr) vyrobená v pražské mincovně v roce 1606. Svým charakterem a především svou hodnotou se však moderním novoročenkám téměř v ničem nepodobá.
Kdy přesně se v Evropě vyskytly první papírové novoročenky, jsme nezjistili. Každopádně v našich zemích se první vytištěná latinská novoročenka objevila na počátku 17. století v Praze. Tato papírová přání k novému roku si ve společnosti brzy získala velkou oblibu.
Novoročenka se u nás hodně rozšířila v průběhu 19. století a to nejprve hlavně ve městech, kde lidé vedli aktivnější společenský život, než konzervativnější obyvatelstvo na vesnici. Na venkov se novoročenky dostaly až o něco později.
Zdomácnělé „pour féliciter“
Významným propagátorem novoročenek v českých zemích byl v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, díky kterému u nás zdomácněla také zkratka PF.
PF pochází z francouzského „pour féliciter“. Text PF je dnes běžnou součástí většiny novoročenek a zajímavé je, že ačkoli zkratka pochází z francouzského výrazu, v samotné Francii se toto slovní spojení pro novoročenky v současnosti nevyužívá.
Narozeninová přání jen pro vyšší kruhy
S tradicí narozeninových přání to bylo podobné jako s novoročenkami. Lidé si jejich posílání a předávní brzy oblíbili, ačkoli přání k narozeninám byla ještě v 18. a 19. století výhradou jen vyšších společenských vrstev. Proč? Chudí lidé si jednoduše nemohli narozeninové kartičky dovolit. Výroba pohlednic byla příliš nákladná, takže byly pro většinu obyvatel příliš drahé.
Souboj papíru a elektroniky
S nástupem a rozšířením internetu 20. století se určitou dobu držela na výsluní elektronická přání, která se posílala příjemci přímo na e-mail.
Tato forma zatím existuje pořád, ale zdá se, že od ní už lidé také pomalu upouští a nahrazují ji buď stručnější komunikací na sociálních sítích, nebo se naopak vrací ke krásné a osobní papírové klasice.
I papírové přání jde s dobou
Pokrok nezastavíme. Vše se vyvíjí a ani papírová přání nemohla zůstat pozadu. Od novoročenek a přání k narozeninám se papírové gratulace přesunuly i k jiným významným příležitostem.
Přání k svatbě, k narození miminka, přání promoci, ale i kondolence ke smuteční události jsou nedílnou součástí naší kultury. Dnes se můžeme setkat s tolika variantami přání a pohlednic, že vybrat si může opravdu každý.
Přání s připraveným textem, bez textu, nápaditě ilustrované, skládací, veselá, vtipná nebo ve speciálním designu.
Můžeme udělat radost i fanouškům esoteriky a potěšit je speciálním přáním s populární mandalou (o příznivých účincích mandal jsme psali zde) nebo přáním s tajemným mystickým motivem. Můžeme také poslat přání jen tak pro radost, jako vzkaz, že na někoho myslíme a máme ho rádi.
Papírová přání versus 21. století
Při sondě do historie také najdeme krásnou paralelu k současnosti. Dnes často slyšíme, že se mezi lidmi téměř vytratil osobní kontakt a neumíme spolu mluvit. Píšeme si esemesky a vzkazy na messengerech a kritizujeme se navzájem za to, že stále jen spěcháme a nemáme na nic čas.
Nemáme čas na osobní návštěvu ani na koupi papírového přáníčka nebo pohlednice k Vánocům. Že vše raději odbydeme esemeskou. Možná ano, ale třeba to nebude tak kritické, jak se nám někdy podsouvá.
Společnost tenkrát pranýřovala novinku v podobě papírových novoročenek za to, že novoročenky byly hojně používány jako nouzová omluvenka, jejíž odeslání bylo jednodušší, než absolvovat osobní návštěvu přátel.
Uznejte sami. Nepřipadají vám ty dnešní názory, že mezi lidmi mizí kouzlo osobní komunikace, podobné těm před více než 150 lety?
Něco na tom zřejmě bude. Ovšem stejně tak, jako nevymizelo kouzlo papírových knih, nevytratila se ani papírová přání a ani osobní komunikace mezi lidmi. Jen se možná maličko posunula jiným směrem.
Publikováno: 29. 9. 2022
Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.
Více
