Jak staré je papírové přání – není už přežitkem

Také jste se zatím nenechali převálcovat všemi těmi fejsbůky, whats upy a instagramy a zůstáváte raději věrni klasickým papírovým přáním? Přestože poslat gratulaci či novoročenku on-line, je tak snadné a navíc raz dva hotové?

Pravdou je, že ten největší boom už mají asi papírová přání i pohlednice zřejmě za sebou, ale z povrchu zemského určitě jen tak nevymizí.

Protože velká většina z nás zůstává v jádru konzervativní. Papírová přání stále rádi posíláme a ještě raději je dostáváme. A to je dobře. Vždyť když v poštovní schránce objevíme ručně napsaný pohled z dovolené, přání k narozeninám od přátel nebo vánoční pohlednici od příbuzných, zaručeně nás potěší.

Protože víme, co vše se za tím malým kouskem papíru v obálce skrývá. Že jsme tomu dotyčnému stáli za námahu jít do papírnictví nebo trafiky, vypsat přání, koupit známku, zajít včas na poštu… A přitom by třeba stačilo jen pár ťuknutí v mobilu, že?

Průkopnické novoročenky

Již od doby, kdy vznikla první lidská společenství, existují mezi lidmi dárky a k nim se vážící přání. Po celá staletí je tak na celém světě dobrým zvykem posílání různých pozdravů s přáním všeho nejlepšího k rozličným příležitostem.

Tušili jste třeba, že mezi úplně první průkopníky kartiček s přáním byla přání k novému roku?

Tu nejstarší zdokumentovanou novoročenku obdržel její evropský příjemce údajně v roce 1415. Ovšem jestli byla papírová, to prameny neuvádí. Spíše ne. Protože ještě ve 14. století se vyráběly jednoduché novoročenky ve formě dřevorytu, kdy přání bylo vyryto na tenké dřevěné destičce.

Tradice novoročenek v Čechách a na Moravě

Jako nejstarší známá česká novoročenka je někdy zmiňována kovová mince s německy psaným nápisem „ZVM NEVEN IAHR“ (zum neuen Jahr) vyrobená v pražské mincovně v roce 1606. Svým charakterem a především svou hodnotou se však moderním novoročenkám téměř v ničem nepodobá.

Kdy přesně se v Evropě vyskytly první papírové novoročenky, jsme nezjistili. Každopádně v našich zemích se první vytištěná latinská novoročenka objevila na počátku 17. století v Praze. Tato papírová přání k novému roku si ve společnosti brzy získala velkou oblibu.

Novoročenka se u nás hodně rozšířila v průběhu 19. století a to nejprve hlavně ve městech, kde lidé vedli aktivnější společenský život, než konzervativnější obyvatelstvo na vesnici. Na venkov se novoročenky dostaly až o něco později.

Zdomácnělé „pour féliciter“

Významným propagátorem novoročenek v českých zemích byl v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína, díky kterému u nás zdomácněla také zkratka PF.

PF pochází z francouzského „pour féliciter“. Text PF je dnes běžnou součástí většiny novoročenek a zajímavé je, že ačkoli zkratka pochází z francouzského výrazu, v samotné Francii se toto slovní spojení pro novoročenky v současnosti nevyužívá.

Narozeninová přání jen pro vyšší kruhy

S tradicí narozeninových přání to bylo podobné jako s novoročenkami. Lidé si jejich posílání a předávní brzy oblíbili, ačkoli přání k narozeninám byla ještě v 18. a 19. století výhradou jen vyšších společenských vrstev. Proč? Chudí lidé si jednoduše nemohli narozeninové kartičky dovolit. Výroba pohlednic byla příliš nákladná, takže byly pro většinu obyvatel příliš drahé.

Souboj papíru a elektroniky

S nástupem a rozšířením internetu 20. století se určitou dobu držela na výsluní elektronická přání, která se posílala příjemci přímo na e-mail.

Tato forma zatím existuje pořád, ale zdá se, že od ní už lidé také pomalu upouští a nahrazují ji buď stručnější komunikací na sociálních sítích, nebo se naopak vrací ke krásné a osobní papírové klasice.

I papírové přání jde s dobou

Pokrok nezastavíme. Vše se vyvíjí a ani papírová přání nemohla zůstat pozadu. Od novoročenek a přání k narozeninám se papírové gratulace přesunuly i k jiným významným příležitostem.

Přání k svatbě, k narození miminka, přání promoci, ale i kondolence ke smuteční události jsou nedílnou součástí naší kultury. Dnes se můžeme setkat s tolika variantami přání a pohlednic, že vybrat si může opravdu každý.

Přání s připraveným textem, bez textu, nápaditě ilustrované, skládací, veselá, vtipná nebo ve speciálním designu.

Můžeme udělat radost i fanouškům esoteriky a potěšit je speciálním přáním s populární mandalou nebo přáním s tajemným mystickým motivem. Můžeme také poslat přání jen tak pro radost, jako vzkaz, že na někoho myslíme a máme ho rádi.

Papírová přání versus 21. století

Při sondě do historie také najdeme krásnou paralelu k současnosti. Dnes často slyšíme, že se mezi lidmi téměř vytratil osobní kontakt a neumíme spolu mluvit. Píšeme si esemesky a vzkazy na messengerech a kritizujeme se navzájem za to, že stále jen spěcháme a nemáme na nic čas.

Nemáme čas na osobní návštěvu ani na koupi papírového přáníčka nebo pohlednice k Vánocům. Že vše raději odbydeme esemeskou. Možná ano, ale třeba to nebude tak kritické, jak se nám někdy podsouvá.

Společnost tenkrát pranýřovala novinku v podobě papírových novoročenek za to, že novoročenky byly hojně používány jako nouzová omluvenka, jejíž odeslání bylo jednodušší, než absolvovat osobní návštěvu přátel.

Uznejte sami. Nepřipadají vám ty dnešní názory, že mezi lidmi mizí kouzlo osobní komunikace, podobné těm před více než 150 lety?

Něco na tom zřejmě bude. Ovšem stejně tak, jako nevymizelo kouzlo papírových knih, nevytratila se ani papírová přání a ani osobní komunikace mezi lidmi. Jen se možná maličko posunula jiným směrem.

Zajímavosti o papírových přáních

Věděli jste, že papírová přání jsou v mnoha kulturách významnou tradicí již po staletí? Přání napsané na papíře a vyslané do vesmíru si získalo srdce a představivost lidí po celém světě. Od narozeninových přání až po milostné vzkazy – papírová přání mají v našich životech zvláštní místo. Pojďme prozkoumat několik fascinujících faktů o této rozkošné tradici.

Origami přání

Origami, japonské umění skládání papíru, má s papírovými přáními hluboké kořeny. Často se věří, že ikonický jeřáb origami splní přání, pokud je složen s upřímným srdcem. V Japonsku je oblíbenou tradicí psaní přání na barevné proužky papíru zvané „tanzaku“ a jejich zavěšování na bambusové stromy zvané „tanzaku“ během svátku Tanabata.

Přání k narozeninám se svíčkou

Jedno z nejčastějších papírových přání se objevuje při oslavách narozenin. Sfouknutí svíček na dortu a vyslovení přání je osvědčenou tradicí. Říká se, že tento zvyk pochází ze starověkého Řecka, kdy lidé věřili, že kouř ze zhasnutých svíček odnese jejich přání bohům.

Plovoucí přání

Mnoho kultur vypouští do řek nebo jezer papírové lucerničky nebo malé lodičky se svíčkami, aby se jim splnila přání. Tato tradice je oblíbená zejména během festivalů, jako je Loy Krathong v Thajsku a Toro Nagashi v Japonsku. Blikající světýlka představují naděje a sny lidí, kteří je vypouštějí, a vytvářejí tak skutečně magickou podívanou.

Milostné dopisy

Milostné dopisy psané na papír byly po celou historii mocným prostředkem k vyjádření citů a tužeb. Ať už se jedná o psaní poezie nebo vylévání srdce, papírová přání v podobě milostných dopisů poutají představivost zamilovaných po celé generace. Některé slavné milostné dopisy, například mezi básníky Elizabeth Barrett Browningovou a Robertem Browningem, mají dodnes nesmírnou sentimentální hodnotu.

Stromy přání

Už jste někdy narazili na strom pokrytý stuhami nebo kousky papíru? Říká se jim „stromy přání“ a lze je najít v různých částech světa. Lidé na větve stromů přivazují svá přání a věří, že se jim splní. Slavné stromy přání Lam Tsuen v Hongkongu každoročně přilákají tisíce návštěvníků, kteří přicházejí napsat svá přání na jásavý papír a hodit je na stromy přání.

Novoroční předsevzetí

Na začátku každého roku si mnoho lidí napíše na papír svá předsevzetí, která mají v jejich životě přinést pozitivní změny. Ať už jde o slib, že budou více cvičit, zdravěji jíst nebo se naučí nové dovednosti, sepsání těchto cílů jim dává pocit závazku a motivace. Uchovávání fyzické připomínky jejich přání pomáhá jednotlivcům zůstat soustředěnými a motivovanými po celý rok.

Stromy přání v nemocnicích

V některých nemocnicích jsou pacienti a jejich rodiny vybízeni, aby napsali svá přání na papír a zavěsili je na určený „strom přání“. Tyto stromy fungují jako symbol naděje a podpory pro pacienty, kteří procházejí těžkým obdobím. Slouží jako vizuální připomínka, že nejsou sami a že jejich přání a sny jsou uznávány a oceňovány.

Studny přání

Studánky přání jsou již dlouho spojovány s plněním přání. Vhození mince nebo papírku do studánky a vyslovení přání je oblíbenou tradicí v mnoha kulturách. Věří se, že mystická síla studánky pomůže přání splnit. Od starověku až po moderní zábavní parky studny přání stále podněcují naši představivost a nabízejí pocit naděje a možností.

Ať už jde o skládání jeřába origami, přivazování stuhy ke stromu přání, nebo o sepsání upřímného přání na papír, akt vyslovení papírového přání je krásnou a smysluplnou tradicí. Tato jednoduchá gesta nám připomínají, abychom se drželi svých snů, rozšiřují víru v sílu naděje. Až si tedy příště budete něco přát, vezměte do ruky tužku a papír a nechte svou fantazii vzlétnout, až budete své naděje a sny vysílat do světa. Kdo ví, třeba se jednoho dne stanou skutečností. ress our deepest desires,