Netradiční vánoční zvyky a tradice

Pro naše pohanské předky byly Vánoce původně oslavou zimního slunovratu. Teprve s příchodem křesťanství začaly být spojovány s oslavami narození Ježíše Krista a stal se z nich významný svátek. Vánoční období je v každém případě neodmyslitelně spojeno také s celou řadou méně či více dodržovaných zvyků a tradic.

Některé z nich se v našem  povědomí usadily hluboko, zatímco jiné vyprchaly. Mnohé z tradic se alespoň v určitých oblastech dodržují dodnes. Připomeňme si některé z těch méně tradičních zvyků spojovaných s Vánocemi.

Ty známé a dosud nejvíce udržované zvyky jsme si už připomněli v článku Jaké nejznámější tradice patří k adventu. Dnes si přiblížíme ty ostatní.

Svatá Lucie

Ještě před Vánocemi, dnes je to 13. prosince, se slavíval svátek svaté Lucie. V ten den se nesmělo příst a neposlušné přadleny byly trestány. V některých oblastech byly v tento den dokonce vynášeny kolovraty na půdu.

V jižních Čechách mají masky Lucek dokonce svá práva, často zaměřená v žertech i trestech proti mužskému pokolení. Avšak pouze do půlnoci, tehdy se láme čas. Podobně jako Mikuláše provází i Lucku v některých oblastech také řezník, krajánek, dráteník nebo poustevník, což byly postavy připomínající masopustní průvod.

Cizí věci musely před Vánoci z domu

Není přesně známo, odkud se tato tradice vzala, nicméně skutečně bylo zvykem, že domácí paní a hospodyňky při předvánočním úklidu vždy pečlivě zkontrolovaly, zda se v domě nenachází cizí věci (vypůjčené, zapomenuté apod.). Pokud ano, musely je navrátit majiteli ještě před zasednutím ke štědrovečerní večeři.. Pokud tak neučinily, pronásledovala by je příští rok velká  smůla.

Stolování

Lidé byli zvyklí celý Štědrý den držet půst a děti se těšily na zlaté prasátko. S východem první hvězdy na obloze se usedalo k štědrovečernímu stolu. Na slavnostně prostřené tabuli muselo být vše připraveno předem. Počet stolovníků nesměl být lichý a od stolu se nesmělo vstávat. 

Pokud se sešel lichý počet osob, vždy se prostřel ještě jeden talíř buď pro náhodného návštěvníka, nebo jako vzpomínka na ty, co již nemohou ke společnému stolu zasednout.  Nohy stolu se svazovaly řetězem, aby se rodina i v příštím roce držela pohromadě.

Ovazování noh vánočního stolu

Tato tradice byla v minulosti rozšířena především mezi chudým lidem, dělníky, rolníky a zemědělci. Ještě před tím, než celá rodina (často i společně s dalšími přáteli nebo vzdálenějšími příbuznými) zasedla k jednomu stolu ke společné štědrovečerní večeři, svázaly se všechny nohy stolu nějakým řetězem nebo provazem. Zvyk měl zajistit, že se i příští rok celá rodina sešla takto pohoromadě a všichni zůstali pospolu.

Dárky

Nadílka bývala skromná a každý dárek měl svůj význam. Děti a mladí lidé dostávali  červená jablíčka, která byla symbolem zdraví, síly a dlouhověkosti. Ořechy věnované mládeži symbolizovaly moudrost a perníčky byly znakem toho, že si mají vychutnat všechnu radost mládí.

Dospělí si dávali hodnotnější vánoční dárky, jako například šperky, víno, sladkosti nebo voňavky či kandované ovoce, případně sáčky se sušenými bylinkami. Ty jim měly přinést štěstí v dalším roce.

Koledy

Zpívání koled jsme si zase začali připomínat i my. Tradice zpěvu koled má ale mnohem hlubší kořeny, a to již v dávných dobách, kdy na svatého Štěpána chodili za výslužku koledovat nejen malé děti, ale i ponocní, učitelé a také obecná chudáci.

Házení střevícem

Mladé, vdavek chtivé dívky o Štědrém dnu házely za hlavu své střevíce, aby zjistily, zda už na ně čeká někde jejich vyvolený. Pokud špička ukazovala ke dveřím, znamenalo to, že do roka se vdají a odejdou z domu.

Ořechové lodičky

Tradice pouštění svíček ve skořápkách vlašských ořechů po hladině vody v míse na stole je spojena s touhami po dálkách a dobrodružných cestách. Každý si určil, která lodička je jeho a jestliže jeho lodička doplula daleko, znamenalo to, že i dotyčný člověk se v příštím roce vypraví daleko za hranice všedních dnů.

Slavnost mláďátek

28. prosince se každoročně slavily takzvané slavnosti mláďátek, jako vzpomínka na děti povražděné Herodem.

Přestože některé z tradic pro nás už v průběhu času ztratily význam, dárky, pouštění lodiček i zpívání koled nám zpříjemňují atmosféru Vánoc dodnes.