Jak vybrat kolo a jak ho připravit na sezonu

Výběr kola může být náročný úkol. Vzhledem k množství různých stylů, velikostí a funkcí může být obtížné určit, které kolo je to pravé. Jak vybrat kolo?

Jízda na kole je jednou z nejlepších forem pohybu. Je to skvělý způsob, jak se udržet v kondici. Výhod jízdy na kole je celá řada. Je to skvělá forma cvičení, která navyšuje spálené kalorie za den a buduje svaly.

Je to také aktivita s nízkou zátěží, takže je to skvělý způsob, jak zůstat aktivní, aniž by člověk příliš zatěžoval své klouby. Navíc cyklistika patří mezi 6 nejlepších sportů pro začátečníky.

Kdo vybírá kolo, možná se potýká s celou řadou nejasností. Nejspíš hlavně zvažuje, která kategorie bude nejvhodnější. Také je třeba řešit to, jestli kolo vybírá muž, nebo žena. Mezi dámským a pánským kolem jsou totiž rozdíly.

Co dalšího je třeba řešit při výběru kola? A jak vybrat kolo?

Druhy kol

Při výběru kola hraje roli to, kde a jak bude člověk jezdit. Podle toho zvolí druh neboli kategorii kola. Vybírat může z následujících kol:

  • horských neboli MTB
  • krosových
  • trekingových
  • silničních
  • městských

Nejoblíbenější jsou horská kola určena do terénu. Poradí si s kameny i kořeny, díky plášťům s terénním vzorkem zvládají dobře i mokro a bláto. O pohodlí se stará odpružená vidlice nebo dokonce i odpružená zadní stavba.

Tato kola se dají bez problémů použít i na silnici. Jsou však pomalejší než silniční nebo trekingová kola.

Na silnice, zpevněné cesty či do lehčího terénu se pak hodí krosová kola, která kombinují vlastnosti silničních a horských kol a z MTB využívají předností odpružené vidlice. Je pro ně typické použití většího průměru kol a rychlejších převodů. Pláště jsou užší a mají jemnější vzorek.

Se silnicemi a zpevněnými cestami si rozumí i trekingová kola, která ovšem nebývají osazena takovým množstvím příslušenství, jako jsou blatníky, nosiče na kola, či světla.

Horská kola

Mezi lidmi je nejoblíbenějším kolem horské kolo. Jízda na horském kole je skvělým způsobem, jak vyrazit do přírody a poznávat ji. Nabízí dokonalou kombinaci fyzické a psychické výzvy, navíc s čerstvým vzduchem a krásnou krajinou.

Horské kolo je nejlepší pro jízdu v terénu, jako jsou stezky, písek, kořeny stromů nebo kameny. Horská kola jsou konstruována tak, aby zvládla drsný terén a náročné podmínky.

Kola mají silnější rámy a pneumatiky s hroty, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly lepší trakci a stabilitu na nerovném terénu.

Horská kola jsou také vybavena řadou komponentů, díky nimž jsou vhodnější pro jízdu v terénu. Patří mezi ně systémy odpružení, které pomáhají tlumit nárazy při nerovnostech a v náročném terénu.

A také kotoučové brzdy, které poskytují větší brzdnou sílu na stezkách. Mnoho horských kol je také vybaveno širokou škálou převodů a komponentů, které jezdcům umožňují přizpůsobit kolo různým terénům a jízdním stylům.

Silniční a městská kola

Silniční kola jsou, jak už název napovídá, určena na silnici. V terénu je nelze použít kvůli úzkým plášťům a jejich dalšímu osazení. Na silnici jsou to nejrychlejší kola a také nejlehčí.

U nás zažívají novou renesanci a stále více cyklistů je používá jako hlavní kolo nebo jako doplněk k MTB. Stejnou kategorii kol používají závodníci v tradičních silničních tour.

Boom slaví také městská kola. Ta jsou uzpůsobena pohybu po městských silnicích a chodnících. Počítají s tím, že na nich pojede člověk v civilním oblečení. Posed bývá vzpřímený a pohodlný.

Kola jsou osazena nosiči, blatníky, toto příslušenství se dá i doplnit. Oblíbené jsou v této kategorii (nejenom u žen) tzv. sukňové rámy, které umožní snadné nasednutí a sesednutí z kola díky absenci horní rámové trubky.

Rozdíly dámských a pánských kol

Mezi dámskými a pánskými koly existují některé zásadní rozdíly. Neliší se jen barvou rámu, nýbrž především konstrukčními rozdíly.

V první řadě jde o velikost rámu, která je u dámských kol obvykle menší než u kol pánských. Je to z důvodu zohlednění výškových rozdílů mezi muži a ženami.

Dámská kola mají také obvykle kratší horní rámovou trubku, což umožňuje vzpřímenější jízdní pozici. To je výhodné pro jezdce, kteří mají kratší trup a chtějí pohodlnější jízdu.

Dámská kola mají také užší řídítka a kratší kliky. Díky tomu ženy snáze dosáhnou na řídítka a pedály a také se jim s kolem lépe manévruje v úzkých zatáčkách.

Kromě toho jsou sedla dámských kol často širší a více odpružená než sedla kol pánských. Díky tomu je pro ženy pohodlnější jezdit ve vzpřímenější poloze. Převody dámských kol jsou také často nižší než u pánských kol, což jezdcům usnadňuje šlapání do kopců a náročného terénu.

Dámská kola mohou mít další prvky, jako jsou snížené rámy a barevné varianty, které jsou vhodnější pro ženy. Tyto prvky ženám usnadňují nasedání a sesedání z kola a zároveň kolo působí estetičtěji.

Jak vybrat kolo

Při nákupu kola se musí začít tím, k čemu a jak člověk plánuje kolo používat. Různá kola jsou určena pro různé činnosti. Pokud někdo plánuje kolo používat k dojíždění do práce, bude pravděpodobně chtít městské nebo silniční kolo.

Pokud plánuje jezdit na kole do terénu, bude pravděpodobně lepší volbou kolo horské.

Dále je třeba zvážit svůj rozpočet. Jízdní kola mohou být od relativně levných až po velmi drahá, proto je důležité se rozhodnout, kolik je člověk ochoten utratit. Jakmile budete mít rozpočet, může začít zužovat výběr.

Pak je čas začít se zabývat detaily, jako je rám, kola a brzdy, a také hmotnosti a velikosti kola.

Nakonec by si každý měl vyzkoušet jízdu. I když se někomu kolo může líbit na pohled v obchodě, nezjistí, jak se na něm cítí, dokud se na něm skutečně nesveze. Před nákupem je třeba se ujistit, že kolo má správnou velikost a že se na něm člověk cítí pohodlně.

Jak připravit kolo na sezonu

Kdo už kolo svých snů má, musí ho pečlivě připravit, aby čas strávený v sedle nakonec nepřinesl více nepříjemností než radostí. Pokud stroj nevykazuje závažnější závady, které by vyžadovaly pozornost specializovaného servisu, zvládne to jistě sám.

Zkontrolovat se musí stav řetězu a přesvědčit se, zda není nutná jeho výměna. Postupně dochází k jeho vytahování a poškozování převodníků a pastorků. Řetěz je nutné přeměřit speciální měrkou, která se zakoupí v kterémkoli cyklistickém obchodě, kde by ho také měli na požádání přeměřit.

Jestliže je jeho délka v pořádku, důkladně se vyčistí. K tomu se použije hadr, ti pečlivější mohou řetěz pro ještě důkladnější vyčištění i sundat, či použít speciální pračku na řetěz, kterou lze zakoupit v jakémkoliv cyklistickém obchodě.

S řetězem se vyčistí i kazeta a převodníky za pomoci speciálního kartáče nebo starého zubního kartáčku.

Po uschnutí je nutné řetěz namazat speciálním mazadlem, na němž neulpívají nečistoty. Ideální je pořídit mazadlo v lahvičce s kapátkem a nanést je rovnoměrně po celém řetězu.

Na rozdíl od spreje tu nehrozí nebezpečí, že člověk „namaže“ brzdné destičky, což snižuje brzdný účinek. Nechá se zaschnout a pak se řetěz otře. Příliš mnoho maziva by způsobilo ulpívání nečistot na řetězu.

Brzdy brzdí? Je třeba zkontrolovat, zda brzda nemá příliš dlouhý krok páky. Měla by zabírat už v první polovině své dráhy. Pokud tomu tak není, u mechanických brzd se dotáhne lanko, u hydraulických bude třeba dát brzdy odvzdušnit do servisu.

U čelisťových brzd se zkontroluje míra opotřebení brzdových špalíků. Orientovat se lze podle linky vyznačené na špalíku, případně dle kanálků na jeho plošce, které musí být dobře patrné. Pokud tomu tak není, špalíky se vymění.

U kotoučových brzd se zkontroluje síla brzdné směsi na kovové části destiček. Příliš slabá vrstva může špatně fungovat zejména ve vlhkých podmínkách. A důležitá je také čistota brzd. Proto se rozpojí brzdové čelisti a styčné plochy brzdových špalíků i boky ráfků zbaví nečistot.

Vidlice a tlumič se vyčistí a namažou. Otřou se kluzné plochy suchým hadříkem od nečistot a pryžové těsnění promažou silikonovým olejem. Poté se tlumicí jednotky párkrát propruží a nakonec otřou přebytky oleje.

U vzduchových vidlic a tlumičů se zkontroluje tlak a v případě potřeby dofoukne na potřebnou hodnotu dle hmotnosti cyklisty.

Dále se zkontroluje stav plášťů a správný tlak pneumatik. Mají-li pláště trhliny nebo viditelně sjetý vzorek (zejména u horských a trekingových kol), raději se vymění. Správnou hodnotu tlaku pneumatik najde člověk na boku pláště.

Orientačně lze říci, že horské kolo pro zpevněné cesty se hustí na 3–3,5 baru, v náročném terénu na 2–2,5 baru. Krosová a trekingová kola se hustí na 4–5 barů a „silničky“ na 6–9 barů v případě plášťů a 10–12 barů v případě galusek.

Olejem či řídkou vazelínou se namažou všechna lanka a bovdeny. Suchá lanka mohou vést k tuhému kroku brzdy. U bovdenů se lanko samozřejmě před mazáním vytáhne.

Nakonec se dotáhnou pedály a šrouby. Není třeba je dotahovat příliš silně, stačí citlivé dotažení za pomoci klíče. Poté se projde celé kolo a dotáhnou všechny šrouby.