Jíl v kosmetice – zelený, bílý, marocký, který si vybrat?

Pokud vás sužuje nedokonalá pleť a nemůžete se za nic na světě zbavit mastného čela či nevzhledných pupínků, přestože pubertální věk již máte dávno za sebou, zkuste si čas od času dopřát masku z jílu. Ano, je to tak, z jílu. Ale nepředstavujte si hned nějakou nevábnou proceduru z mazlavého bláta, které si vydolujete doma na zahradě a následně nanesete na obličej.

Jedná se o jíl upravený pro kosmetické účely, jehož obrovskou výhodou je přírodní původ i složení a možnost použít jej nejen k očistě pokožky, ale také vlasů. Proto dříve než jíl v souvislosti s péčí o tělo předčasně zavrhnete, přečtěte si, čím vás tato obyčejná surovina může příjemně překvapit.

Co je kosmetický jíl?

Z geologického hlediska je jíl druh usazené horniny, která je z více než poloviny tvořena jílovitou složkou – jílovitými minerály. Jíl upravený pro kosmetické účely je tak zjednodušeně řečeno jílovitá hornina rozemletá na jemný prášek, která byla zbavena všech nečistot.

Existuje několik druhů jílů, které našly využití nejen v kosmetice. K těm nejznámějším patří zelený jíl, bílý jíl nebo marocký jíl, ale narazit můžeme i na jíl růžový, fialový, černý či tzv. bentonitový jíl. Jaký je mezi nimi rozdíl, si řekneme níže.

V čem jíl prospívá naší pokožce?

Jíl a péče o pleť k sobě patří od nepaměti a v posledních letech se k jílu jako k účinné složce kosmetických přípravků vrací i mnoho moderních kosmetických značek. Ptáte se, v čem je tak „zázračný“?

Už naši dávní předkové přišli na to, že:

  • jíl je bohatým zdrojem minerálů,
  • dokáže účinně čistit pokožku a zbavit ji škodlivin,
  • odstranit z ní také přebytečný maz.

Je to dáno schopností jílu absorbovat do sebe toxiny, které tělo vylučuje přes kůži ven z organismu. Tím pomáhá pokožce dýchat, pravidelná aplikace jílu proto zmírňuje i projevy kožních nemocí a ekzémů. Navíc se jedná o čistě přírodní produkt bez kapky škodlivé chemie.

Nejčastější použití jílu v kosmetice je ve formě pleťové masky nebo tělového zábalu, ale neobvyklé nejsou ani koupele s příměsí jílu nebo použití jílu k očistě vlasů.

Nejen na pleť, ale i na vlasy

Ano, totéž co pro kůži, platí i pro vlasy. I na těch totiž ulpívají toxiny, vlasy se mastí a ztrácejí lesk. Proto je také pravidelně myjeme. Příznivci vyznávající metodu no poo, tj. mytí vlasů bez použití šamponu, z čehož také vznikla příslušná zkratka (no poo jako „no shampoo“), smíchají trochu jílu s troškou vody a tuto směs nanáší na vlasy místo šamponu.

Jíl do sebe natáhne mastnotu z vlasů a tím je čistí. Ovšem ruku na srce, ne každému bude tato alternativní metoda vlasové kosmetiky vyhovovat.

Zelený jíl pro účinný detox

Škodliviny se hromadí také uvnitř organismu (v našich střevech) a i odsud je dokáže elegantně vymést jíl, proto se jíl v posledních letech stal oblíbeným přírodním přípravkem používaným k účinnému detoxu (připravíte si z něj nápoj – prášek rozmíchaný ve vodě). Ale pozor, v tomto případě se dá použít pouze jíl zelený, který lze jako jediný ze všech druhů jílů užívat i vnitřně. Ty ostatní na sebe jen mažte nebo se v nich koupejte.

Když už jsme podruhé nakousli druhy jílu, pojďme si je rozebrat podrobněji:

Zelený jíl

Zelený jíl, známý také jako francouzský jíl, se možná spíše než jako kosmetický přípravek se zevním použitím proslavil právě svou schopností detoxikovat organismus vnitřně.

Jedná se o běžně dostupnou surovinu a v kosmetických maskách je zelený jíl už jako doma. Vyniká asi nejvyšším množstvím minerálních látek ze všech jílů. Má vysoké čisticí schopnosti. Je ideální volbou pro hodně mastnou pleť, protože maska ze zeleného jílu ji dokáže skutečně dokonale vysušit, zbavit ji kožního mazu a hlavně vyčistit do velké hloubky.

Nicméně pokud máte pleť spíše suší, nebude vám zelený jíl vyhovovat. Protože jíl po nanesení na kůži zasychá, pokožku by vám příliš vysušil a tím podráždil. V takovém případě zkuste jiný druh, třeba jíl bílý. Stejně jako na mastnou pleť, je zelený jíl dobrou volbou i na mastné vlasy. Vlasům navíc dodá lesk a pokožku hlavy zbaví přebytečného mazu.

Bílý jíl

Bílý jílkaolin – možná není na rozdíl od toho zeleného tolik zprofanován a mnoho lidí o jeho existenci v kosmetice netuší vůbec. Přitom oproti „drsnému“ zelenému jílu je ten bílý mnohem jemnější a pro sušší a citlivou pokožku jako dělaný. Obsahuje méně minerálních látek než zelený jíl a díky tomu pleť tolik nevysušuje. Někdy se můžeme setkat také s jílem růžovým, což je vlastně směs jílů bílé a červené barvy. Růžové zabarvení mu dodává vyšší obsah železa.

Bílý jíl dokáže proniknout hluboko do kůže i vlasů, pomáhá odstraňovat odumřelé buňky a zlepšuje proces regenerace pokožky. Po použití jílu bude pokožka prokrvená a tím pádem lépe vyživená. Směle ho tedy můžeme využít i na tělový peeling a účinně tak zabojovat proti celulitidě.

Marocký jíl

Chcete-li si dopřát to nejlepší z nejlepšího, zkuste marocký jíl. Marocký jíl neboli červený jíl, známý i pod názvy rhassoul nebo ghassoul má svůj původ v Maroku (ostatně to vyplývá už z jeho názvu). Červenou barvu mu dodává vysoký obsah železa.

Jedná se o extra jemný druh jílu vhodný pro všechny typy pleti. Stejně jako jeho dva výše zmínění předchůdci je marocký jíl ideální pro ošetření problematické pleti, kterou čistí, zjemňuje a prokrvuje, a také k ošetření vlasů.

Červený jíl má tu vlastnost, že povrch vlasů nezdrsňuje a tím pádem vlasy necuchá. Vlasy jsou po jeho použití lesklé a jdou dobře rozčesat. Mnoho žen vyznávající metodu no poo tak používá marocký jíl místo šamponu. Navíc má také antibakteriální účinky a pomáhá v boji proti lupům.

Bentonitový jíl

Bentonitový jíl vyniká vysoce čisticí a absorpční schopností. V jeho složení je obsažen vulkanický popel. Naleziště tohoto druhu jílu jsou po celém světě, ale jedna z největších lokalit se nachází u města Benton (stát Wyoming, USA), podle nějž dostal jíl svůj přívlastek bentonitový.

U nás není tolik známý, ovšem v kosmetickém průmyslu je již dlouho požívána to zejména z důvodu schopnosti ničit kožní plísně a také zmírnění projevů lupénky. Dokáže perfektně vytáhnout škodliviny z těla, doslova je do sebe nasaje jako houba.

Látkové masky s obsahem přírodního jílu

Jak vidíte, obyčejný jíl může mít na naši pleť vskutku blahodárné účinky. Co když se nám ale zrovna nechce patlat s maskou, dělat kašičku, nanášet na obličej a pak pracně smývat?

Řešení je nasnadě. Vyzkoušejte obličejové textilní masky, které dnes pořídíte v nepřeberných variacích. Tedy samozřejmě i s jílem.

Zajímá vás, proč jsou textilní masky vhodné nejen pro pohodlné ženy? Přečtěte si 4 důvody, proč vyzkoušet textilní pleťovou masku.

Historie kosmetiky

Kosmetika je nezbytnou součástí lidské kultury již tisíce let. Používání kosmetiky se v průběhu dějin významně vyvíjelo, od starověkých rituálů až po moderní zkrášlovací režimy. Vydejme se na cestu časem a prozkoumejme fascinující historii kosmetiky a roli, kterou hrála ve společnosti.

Starověký Egypt: místo, kde se zrodila kosmetika

O historii kosmetiky nelze hovořit bez zmínky o starověkém Egyptě. Egypťané byli průkopníky ve vytváření kosmetických produktů a k vylepšení svého vzhledu používali širokou škálu přírodních složek. Kleopatra, ikonická egyptská královna, byla známá svými legendárními tajemstvími krásy, včetně používání mléčných koupelí, masek na bázi medu a kohlových očních linek.

Egyptští muži a ženy také používali různé oleje a parfémy k hydrataci pokožky a provonění těla. Kosmetiku běžně používala obě pohlaví, což zdůrazňovalo významnou roli krásy ve staroegyptské společnosti.

Starověké Řecko a Řím: Estetika a symbolika

Řekové a Římané si také cenili krásy, ale ke kosmetice přistupovali trochu jinak. Bohatí řečtí a římští občané, zejména ženy, si na obličej nanášeli bílé olovo a křídu, aby dosáhli světlejší pleti. K péči o pleť a vlasy používali také různé bylinné prostředky a přírodní oleje.

V Římě měla kosmetika spíše divadelní a symbolickou roli. Muži i ženy používali kosmetiku k výraznému zvýraznění svých rysů, například olovnatý make-up k dosažení bledé pleti, růž pro růžové tváře, a dokonce i rozdrcené brouky pro červenou barvu rtů. Římané věřili, že krása je odrazem společenského postavení, a propracovaná kosmetika byla způsobem, jak vyjádřit bohatství a moc.

Středověk: temné období pro kosmetiku

Středověk znamenal výrazný pokles používání kosmetiky v celé Evropě. Vliv církve vedl k silné averzi vůči kosmetice a k názoru, že přirozený vzhled je svatý a ctnostný. Používání kosmetiky bylo spojováno s hříšným chováním, čarodějnictvím, a dokonce s posedlostí démony.

To však některým jedincům nebránilo v tom, aby si kosmetiku tajně dopřávali. Šlechtičny používaly směsi včelího vosku a rostlinných olejů na balzámy na rty, zatímco bylinné prostředky se používaly k léčbě různých kožních onemocnění.

Renesance: znovuzrození krásy

S příchodem renesance se vnímání kosmetiky opět změnilo. Společnost se zbavila náboženských omezení středověku a kosmetika se vrátila na scénu. Světlá pleť, růžové tváře a našpulené rty byly považovány za ideální standard krásy té doby. Ženy používaly pudry na bázi olova, aby dosáhly porcelánové pleti, zatímco bohatší jedinci používali extravagantní účesy zdobené šperky a květinami.

18. a 19. století: Industrializace a standardy krásy

Průmyslová revoluce přinesla významné změny ve výrobě a dostupnosti kosmetiky. S rozvojem výrobních procesů se kosmetika stala dostupnější pro široké masy. Kosmetické výrobky, jako jsou pudry na obličej, rtěnky a parfémy, se začaly vyrábět komerčně a prodávat v obchodech.

V 19. století se objevily viktoriánské ideály krásy, které kladly důraz na přirozeně vypadající krásu. Ženy byly povzbuzovány, aby své rysy vylepšovaly jemně a používaly kosmetiku k vytvoření jemného, éterického vzhledu. Rty se tónovaly přírodními barvami a k dosažení jemného ruměnce se používaly barvy na tváře a rty.

Moderní éra: Kosmetika jako sebevyjádření

Ve 20. století došlo v kosmetickém průmyslu k revoluci. Vynález nových technologií a složení umožnil vývoj široké škály výrobků. Líčení se stalo spíše formou sebevyjádření než jen nástrojem pro zvýraznění krásy.

V 60. letech 20. století došlo k posunu směrem k přirozenějšímu vzhledu, jehož příkladem bylo hnutí „hippies“. Důraz byl kladen na minimální líčení a přirozenější vzhled. Osmdesátá léta však přinesla oživení odvážných a živých trendů líčení s jasnými očními stíny, intenzivní tvářenkou a výraznými barvami rtů.

Dnes se kosmetika stala mnohamiliardovým průmyslovým odvětvím s nekonečnými možnostmi a příležitostmi. Kosmetický průmysl se neustále vyvíjí a přizpůsobuje se měnícím se standardům krásy a preferencím spotřebitelů. Od ekologických výrobků a výrobků bez krutosti až po inovativní technologie péče o pleť se kosmetika stala rozmanitější a inkluzivnější než kdykoli předtím.

Závěrem lze říci, že historie kosmetiky je svědectvím naší nadčasové touhy po kráse a sebevyjádření. Od starověkých rituálů v Egyptě až po půvab Hollywoodu – kosmetika hrála významnou roli při utváření kultur a společností v průběhu dějin. Při pohledu do budoucnosti je fascinující sledovat, jak se bude kosmetika dále vyvíjet a odrážet neustále se měnící ideály krásy v naší společnosti.