Echinacea – extra účinný posilovač imunity

O přírodním zázraku jménem echinacea jste už pravděpodobně slyšeli zejména ve spojitosti s nachlazením a chřipkou. Tato pohledná bylina s květy připomínající růžovou kopretinu je právem považována za jakési přírodní antibiotikum a antivirotikum v jednom. Určitě nepochybíte, pokud si pár rostlinek echinacey vysadíte doma na zahrádce nebo na balkoně do velkého truhlíku.

Je prokázáno, že části rostliny účinně působí proti celé škále virů a bakterií, echinacea je dokáže zlikvidovat. Také stimuluje imunitu organismu a pomáhá tak tělu snáze překonávat nejrůznější nákazy.

V dnešním článku se podíváme na to, odkud se u nás echinacea vůbec vzala a jak ji šetrně využít k našemu zdravotnímu prospěchu. Můžete se tak sami přesvědčit, že informace o jejích účincích nejsou jen nafouknutou bublinou, a skutečně stojí na vědecky ověřených základech.

Co je to echinacea?

Echinacea purpurea neboli českým názvem třapatka nachová patří do čeledi hvězdnicovitých rostlin. Tzn. že mezi její příbuzné se řadí například sedmikráska, pampeliška nebo měsíček. Dorůstá do výšky i jeden metr a poznáte ji podle tmavě zelených, úzkých, až 10 cm dlouhých listů a velkých růžovofialových květů či jinak zbarvených květů, které se trochu podobají kopretině.

Svůj název echinacea dostala podle řeckého slova echinos, což znamená ježek. Bodliny ježka totiž připomíná pichlavý střed květu.

Echinacea je u nás již tradičně řazena mezi volně prodejně léčivé byliny a pro další zpracování se nejčastěji používá kořen, dále pak květy i listy rostliny. Každá část obsahuje trochu jiné účinné látky.

Co způsobuje léčebné schopnosti echinacey?

Echinacea v sobě obsahuje látku zvanou echinakosid, přírodní antibiotikum s širokým spektrem antimikrobiotického účinku.

Kromě toho rostlina v organismu napodobuje látku interferon, což je látka, kterou si tvoří tělo, aby zlikvidovalo choroboplodné mikroorganismy. Těsně před tím, než tělesmá buňka napadená infekcí zanikne, se z této buňky uvolní malé množství interferonu, které zvyšuje schopnost okolních buněk odolat náporu infekce. Echinacea má podobný účinek.

Němečtí výzkumníci také provedli úspěšné testování vlivu echinacey jako doprovodné látky při léčbě angíny, bronchitidy, tuberkulózy, aftů a v neposlední řadě hlavně při léčbě nachlazení a chřipky.

Na co všechno zabírá echinacea?

Echinacea, známá také jako třapatka, je oblíbená léčivá rostlina, která se používá k podpoře zdraví díky svým imunostimulačním, protizánětlivým, antivirovým a antioxidačním vlastnostem. Níže jsou uvedeny její hlavní účinky a oblasti využití:

Hlavní účinky echinacey:

1. Podpora imunitního systému
   Echinacea je nejčastěji využívána k posílení imunity. Aktivuje imunitní buňky, jako jsou neutrofily, makrofágy a NK buňky, čímž pomáhá tělu bojovat proti infekcím. Studie ukazují, že může snížit riziko vzniku nachlazení o 10–58 % a zkrátit jeho trvání.
2. Léčba respiračních infekcí
   Echinacea se tradičně používá při nachlazení, chřipce, zánětu hrtanu, angíně a bronchitidě. Pomáhá zmírnit příznaky, jako je kašel, bolest v krku a horečka.
3. Protizánětlivé vlastnosti
   Díky obsahu alkamidů echinacea inhibuje enzymy COX-1 a COX-2, které produkují zánětlivé mediátory. To ji činí užitečnou při léčbě zánětlivých stavů, jako je artritida nebo ekzém.
4. Antioxidantní účinky
   Echinacea obsahuje antioxidanty (např. kyselinu cichorovou a rosmarinovou), které chrání buňky před oxidačním stresem spojeným s chronickými onemocněními, jako jsou cukrovka nebo srdeční choroby.
5. Podpora hojení ran a zdraví pokožky
   Lokální aplikace extraktu z echinacey může pomoci při hojení drobných ran, zmírnění zánětů kůže či hydrataci pokožky. Používá se také při ekzémech a akné.
6. Antivirové vlastnosti
   Laboratorní studie naznačují, že echinacea může působit proti virům včetně herpes simplex viru (HSV) nebo koronavirů. Může také pomoci zmírnit příznaky COVID-19 díky regulaci cytokinů.

Může se také používat k podpoře psychického zdraví – některé studie naznačují její potenciál při zmírnění úzkosti díky obsahu kyseliny rosmarinové.

Pro koho není echinacea vhodná?

Echinacea je považována ze bezpečnou bylinu. Přesto by neměla být užívána osobami s autoimunitními onemocněními, alergiemi na rostliny čeledi hvězdnicovitých (např. heřmánek), těhotnými ženami ani kojícími matkami. Echinaceu také nikdy neužívat dlouhodobě. Doporučuje se max. doba 14 dnů.

Rizika a vedlejší účinky echinacey

Je důležité vědět, že užívání příliš velkého množství echinacey může mít vedlejší účinky. V některých případech mohou vysoké dávky výtažků z rostliny někdy způsobit nevolnost a závratě, zejména u alergiků. Proto se nepovažuje za bezpečné užívat ji například k léčbě sezónních alergií.

Bylo také hlášeno, že injekčně podaná echinacea může způsobit závažnější reakce, jako např:

• průjem
• dezorientace
• závratě
• sucho v ústech
• horečka
• bolest hlavy
• nespavost
• bolesti kloubů a svalů
• nevolnost
• necitlivost jazyka
• bolest v krku
• bolest žaludku
• nepříjemná chuť
• zvracení

Na echinaceu je také možné mít alergickou reakci, proto je důležité začínat pomalu a v malých dávkách.

Pointa, pokud jde o vedlejší účinky rostliny: Nepřekračujte požití bezpečného a doporučeného množství. Abyste se vyhnuli dlouhodobému, nadměrnému užívání, udělejte si každých několik týdnů přestávku, pokud doplňky stravy užíváte pravidelně.

Kde koupit echinaceu?

Kvalitní produkty z echinacey (kapky, tinktury, sirupy, čajem, krémy) koupíte v lékárně a prodejnách zaměřených na přírodní produkty. Pestrý výběr nabízí také e-shop Poznání, kde najdete echinaceové kapky a čaje, a pokud vás bude echinacea jako bylinka zajímat více, můžete si k ní pořídit i odbornou literaturu, ve které se o echinacee dozvíte vše potřebné.

Od amerických indiánů do Evropy

Jedno z prvních použití echinacey na léčebné účely je zaznamenáno již u indiánů z amerického Středozápadu.

Domorodí indiáni uměli žít v souladu s přírodou a věděli, co jim pomůže. Běžně si přikládali odvary z kořene třapatky na zevní rány, při uštknutí hadem i kousnutí nebo bodnutí hmyzem. Při nachlazení a nemocech jako neštovice, spalničky či příušnice pak popíjeli echinaceový čaj. Echinaceu úspěšně využívali také při bolestech zubů a dásní.

Byli to právě indiáni, kteří udělali bylinnou osvětu nově příchozím usedlíkům z Evropy a seznámili nové obyvatele se zdravotními účinky echinacey.

Dr. Meyer: vytrvalý průkopník a vynálezce prvního léku z echinacey

Ve druhé polovině 19. století začal dr. Meyer z Nebrasky vyrábět z echinacey první „lék“ proti otravě krve, hadímu uštknutí a dalším nemocem. Nechal si jej patentovat a nazýval jej „univerzálním lékem“ proti uštknutí chřestýšem. Díky tomu kroku se pak obecně pro všechny druhy léků chráněných patentem vžil lidový název „hadí olej“.

Mimochodem dr. Meyer byl na rozdíl od jeho kolegů z Eklektického lékařského institutu v Cincinnati skutečně pevně přesvědčen, že echinacea je schopna vyléčit uštknutí chřestýšem. Zatímco jeho kolegové z institutu (např. dr. Lloyd) jej zpočátku považovali za blázna a echinaceu brali jen jako kuriozitu, kterou používají domorodí obyvatele.

Dr. Meyer se však nevzdal a rozhodl se účinky echinacey prokázat i za cenu toho, že se sám nechá chřestýšem uštknout a následně před zraky ostatních předvede, že jeho „echinaceový čistič krve“ zaručeně funguje.

Dříve než k tomuto dramatickému pokusu mohlo dojít, však naštěstí doktoru Meyerovi kolegové uvěřili a po provedení ještě několika výzkumů (např. u včelího bodnutí nebo vředech na nohou) sami uznali, že echinaceu je možné akceptovat jako druh léčiva.

John Lloyd a jeho výzkum Echinacey

Dalších výzkumů ohledně využití této rostliny se poté ujal původně skeptický dr. John Lloyd, významný botanik, který následně začal třapatku běžně používat k léčbě otravy krve, záškrtu, zánětu mozkových blan, malárie, chřipky, spalniček, planých neštovic, syfilis i kapavky.

Jeho farmakologická společnost následně z echinacey vyrobila několik prvních přípravků pro veřejnost, které se ve Spojených státech těšily velké oblibě ještě ve 20. letech 20. století. Tehdy nemohla tinktura z echinacey chybět snad v žádné moderní americké domácnosti, echinacea se těšila velké oblibě.

Bohužel s nástupem moderní farmakologie a postupující výrobou syntetických léků byla postupně přírodní echinacea zcela vytlačena klasickými antibiotiky.

Už počátkem 20. století se echinacea také stala předmětem ostrých sporů mezi těmi lékaři, kteří uznávali pouze chemicky vyrobené léky, a eklektiky (dr. Lloyd), kteří naopak více tíhli k šetrné léčbě za pomocí rostlin. Od válečných let až do 70. let 20. století byla echinacea v naprostém zapomenutí a prakticky se vůbec nevyužívala.

V Evropě byla echinacea uznána jako léčivá rostlina teprve ve 20. století a dnes její popularita opět stoupá, a to hlavně díky mnoha nadšeným bylinářům a lidem hledající šetrnou a účinnou náhradu za některé syntetické léky.

Publikováno: 16. 3. 2025

Michal Hardyn

Dlouhodobě se zabýváme tvorbou kvalitních článků, receptů a užitečných návodů. Klademe si za cíl srozumitelnost, poutavost a co největší přínos čtenáři. Naše návody a recepty jsou inspirací pro všechny, kdo chtějí žít zdravě a zároveň poznat svůj vnitřní svět i svět kolem sebe.

Twitter Instagram