Základy sušení léčivých rostlin

Sušení léčivých rostlin je potřeba věnovat velkou pozornost, protože právě zde se většinou rozhoduje o tom, zda získaná droga bude kvalitní nebo znehodnocená. Jaké jsou základy sušení léčivých rostlin?

Při sběru léčivých rostlin je jedním z nejdůležitějších kroků jejich správné sušení. Při nesprávném postupu člověk získá produkt, který není tak silný a účinný, jak by měl být.

Čerstvé bylinky a léčivé rostliny dodají každému pokrmu chuť a vyléčí spustu neduhů. Jejich skladování a sušení však může být obtížné. Pokud nejsou správně usušené, rychle se kazí. Tento článek přináší jednoduchý návod, jak sušit léčivé rostliny pro skladování.

Z rostlin, třeba jen při mírném nedodržení zmíněných zásad, se už nikdy a nijak kvalitní droga nezíská.

Sušení léčivých rostlin

Sušení léčivých rostlin je důležité pro správné uchování materiálu a k jeho lepší využití. Tento proces zahrnuje odstranění vlhkosti, což lze provést různými způsoby.

Sušení léčivých rostlin lze provádět sušením na vzduchu, na slunci a v sušárně. Sušení na vzduchu je nejběžnější metodou sušení léčivých rostlin. Rostliny se umístí na místo s dobrou cirkulací vzduchu a nechají se sušit.

Vzduch by měl být teplý a suchý a rostliny by se měly občas otáčet, aby se zajistilo rovnoměrné sušení.

Další metodou sušení léčivých rostlin je sušení na slunci. Rostliny se položí na slunce a nechají se přirozeně usušit. Tato metoda se nedoporučuje pro všechny rostliny, protože některé mohou být intenzivním teplem a světlem poškozeny.

Sušení v troubě nebo sušičce je poslední metodou sušení léčivých rostlin. Tato metoda je nejvhodnější pro rostliny, které se teplem snadno nepoškodí.

Jak sušit léčivé rostliny

Než člověk vůbec začne se sušením rostlin, měl by vědět, jak na sběr léčivých rostlin. Ne všechny rostliny lze totiž sušit pro léčebné účely. Vybírat tedy musí rostliny, které jsou ekologicky pěstované a o kterých je známo, že jsou účinné pro léčebné použití.

Nedoporučuje se úprava (řezání, drcení, lámání) bylin před jejich usušením. To se provádí jen s bylinami suchými, pomocí různých zařízení, nožů, speciálních řezaček apod.

Pro sušení léčivých bylin by mělo platit několik následujících zásad:

  • Nejlepší se použít umělé teplo při zajištění dostatečného proudění vzduchu. Optimální teplota při sušení se pohybuje od 30°C do 45°C a tuto hranici by neměla překročit. I zde ovšem platí zákon individuality. Suší-li se přirozeným teplem, volí se podle možnosti prostory s mírným prouděním vzduchu (průvanem).
  • Při sušení léčivých rostlin je třeba se vyhnout slunečnímu záření, protože teplo a přímý žár mohou způsobit degradaci účinných látek. Důležité je také chránit rostliny před vlhkostí.
  • Není-li to výslovně předepsáno, suší se byliny ve stínu, v tenké vrstvě, nejlépe na čistých papírech. Nemělo by se sušit na zemi, která jednak obsahuje vždy nějakou vlhkost a jednak na změny vlhkosti citlivě reaguje. Velmi vhodné je použití sítových stojanů, které umožňují proudění vzduchu nejen nad, nýbrž i pod sušenými bylinami. Velmi vhodné je sušení na šňůře, ve věchtech, kyticích a svazcích.
  • Sušení se urychlí obracením sušeného materiálu asi ve dvou třetinách sušicí doby, lze obracet i častěji. Obrací se opatrně, aby se droga zbytečně nedrolila.
  • Dokonalé usušení drogy se kontroluje tak, že zhruba 50 g sušené drogy se dá do igelitového sáčku a ten pevně uzavře. Jestliže se do pěti hodin na stěnách sáčku objeví jemný opar z kondenzovaných vodních par, není sušení ještě u konce.
  • Při sušení se musí počítat s výrazným úbytkem hmotnosti sušeného materiálu. Tato ztráta se vyjadřuje tzv. sesýchacím poměrem. Ten je u kůr a kořenů 1:3 až 1:4, u listů a natí 1:5 až 1:6, u květů 1:7 až 1:8, u plodů podle okolností až 1:10. Samozřejmě i zde jsou možné výjimky, například šípky sesýchají v poměru 2:7.
  • Jestli při sušení droga zhnědne nebo dokonce zčerná, jde o hrubé znehodnocení a takovou drogu je třeba vyřadit. Chyba byla v každém případě ve špatném sušení, nebo šlo o předchozí zapaření.
  • Velice se doporučuje, zejména u drogy pro vlastní potřebu, sušené v menším množství, provádět sušení v pyramidě. Používá se pyramida, jejíž rozměry jsou dány základním vzorcem a = 1/2 π.v , kde a je délka strany základny a v výška pyramidy.

Pyramida se nasměruje stranami sever – jih – západ – východ a byliny se ukládají v jedné třetině její výšky. Osa uložených bylin musí kopírovat směr jih – sever, přičemž vrcholy natě (květy) by měly ležet na severu.

Prostředí pyramidy je absolutně sterilní, nevznikají jedovaté kysličníky někdy při sušení obvyklé a navíc byliny bezpečně uschnou i při velké relativní vlhkosti v místě uložení pyramidy.

Jaké léčivé rostliny je vhodné sušit?

Pokud jde o léčivé rostliny, sušení je skvělý způsob, jak je uchovat pro pozdější použití. Jednou z nejlepších léčivých rostlin k sušení je heřmánek. Tato rostlina je známá svými uklidňujícími účinky a po usušení ji lze použít k výrobě čaje, tinktur a mastí.

Další skvělou léčivou rostlinou k sušení je kořen kozlíku lékařského. Tato rostlina je známá svými uklidňujícími a sedativními účinky. Lze ji použít k léčbě úzkosti, nespavosti a dalších poruch nervového systému.

Echinacea je další léčivou rostlinou, která se skvěle hodí k sušení. Tato rostlina je známá svými vlastnostmi posilujícími imunitní systém a lze ji použít k léčbě infekcí, nachlazení a chřipky.

Skvěle se hodí k sušení také levandule. Tato rostlina je známá svými uklidňujícími a antiseptickými vlastnostmi. Lze ji použít k léčbě úzkosti a kožních onemocnění.

V domácnostech je velmi oblíbené sušení máty peprné. Tato rostlina je známá svými účinky na trávení a lze ji použít k léčbě žaludečních potíží a špatného trávení.

Nejen uvedené rostliny by se měly pro dosažení maximální účinnosti sušit v chladném a tmavém prostoru. Dodržením těchto kroků se zajistí, že sušené léčivé rostliny budou té nejvyšší kvality.