Plod a semena tvoří finální část vývoje rostliny

plod a semena tvoři finální část rostlin

Plod a semena tvoří finální část vývoje rozmnožovacích orgánů rostliny. Současně s přeměnou vajíček v semena se semeník přetváří v plod. Stěny semeníku se změní v oplodí (například vlašský ořech dozrává v zeleném obalu, v oplodí, vlastní ořech je plod a jeho jádro tvoří semeno).

Plody rozeznáváme dužnaté, suché jedno- nebo vícesemenné, pukavé – nepukavé, poltivé nebo rozpadavé. Kořen je podzemní orgán rostliny.

Plody a semena rostlin

Rostliny jsou fascinující organismy, které procházejí složitým vývojem během svého života. Jedním z nejdůležitějších a nejzřetelnějších kroků v tomto procesu je tvorba plodů a semen, což představuje finální část vývoje rostliny.

Plody jsou struktury, které vznikají z vaječníku květu a obsahují semena. Každá rostlina má specifický způsob tvorby plodů, který závisí na jejím druhu a prostředí, ve kterém roste. Mohou být různých tvarů, velikostí a barev a mají významné funkce pro život rostliny.

Jednou z nejdůležitějších funkcí plodů je ochrana semen před vnějšími vlivy. Plody mohou být tvrdé a pevné, jako například ořechy, nebo měkké a šťavnaté, jako například jablka. Některé plody mají ostré trny nebo ostny, což chrání semena před predátory. Plody také mohou sloužit jako prostředek šíření semen, buď větrem, vodou, nebo prostřednictvím živočichů.

Semena jsou další důležitou součástí vývoje rostliny. Jsou to reprodukční orgány, které obsahují embrya rostliny a zásobní látky, které jsou nezbytné pro růst nové rostliny. Semena mohou být různých tvarů a velikostí a mohou mít různé způsoby šíření, jako například letící s pomocí chmýru nebo přichycením k srsti zvířat.

Důležitost tvorby plodů a semen

Jsou také důležitým zdrojem potravy pro mnoho živočichů, včetně lidí. Semena jsou bohatým zdrojem živin a mohou být skladována po dlouhou dobu bez poškození. Též slouží jako základ pro mnoho zemědělských plodin, jako jsou obilniny, luštěniny a olejové plodiny.

Tvorba plodů a semen je tedy klíčovým krokem v životním cyklu rostliny. Tyto struktury nejen chrání a šíří semena, ale také slouží jako zdroj potravy pro mnoho živočichů a lidí.

Bez plodů a semen by rostliny nemohly přežít a reprodukovat se, což by mělo negativní dopad na celý ekosystém. Proto je důležité chránit a udržovat rostlinné druhy a jejich prostředí, aby se zajistila jejich přežití a zachování biodiverzity.

Dalším důležitým aspektem tvorby plodů a semen je genetická variabilita. Každé semeno obsahuje unikátní kombinaci genů od obou rodičů a tak se zajišťuje genetická variabilita, která umožňuje adaptaci rostlin na různé podmínky v prostředí. Genetická variabilita také umožňuje výběr nejlepších rostlin pro pěstování a zlepšování plodiny pro zvýšení výnosů.

V některých případech se rostliny mohou rozmnožovat i jinými způsoby, jako například vegetativním množením, kdy se nové rostliny tvoří z částí mateřské rostliny, jako jsou oddenky nebo řízky. Tyto způsoby množení jsou často využívány v zemědělství a zahradnictví pro rychlejší a snadnější rozmnožování určitých rostlinných druhů.

Dužnaté plody

Dužnatý plod je druh ovoce, které produkují některé rostliny. Skládá se ze zduřelé, šťavnaté, dužnaté části, která obklopuje semena rostliny. Mezi běžné příklady dužnatých plodů patří jablka, pomeranče, hrušky, bobuloviny, melouny a rajčata.

Tyto plody jsou dozrálé vaječníky kvetoucích rostlin, které obsahují jedno nebo více semen. Vyvíjejí se z vaječníku květu a jsou obvykle jedlé. Plodnice mají různé tvary, velikosti a barvy a často se používají do dezertů, salátů a dalších pokrmů.

Dužnaté plody mají střední oplodí dužnaté, v době zralosti někdy vysychající. Vnější oplodí je blanité až korovité. Sem patří: bobule kde vnitřní oplodí je dužnaté, nerozlišené od středního, a sice

  • jednosemenné (jmelí bílé),
  • dvousemenné (réva vinná),
  • vícesemenné (borůvky, rajčata, rybíz),
  • mnohosemenné (okurka, tykev, meloun),
  • peckovice, kde vnitřní oplodí je kamenné a tvoří tzv. pecku (švestky, třešně). Malé peckovice se nazývají peckovičky (řešetlák počistivý),
  • malvice, jsou dužnaté plody vzniklé zdužnatěním tzv. češule, coţ je pohárkovitá dolní část květu, vzniklá srůstem dolních částí květního obalu a tyčinek, jak je tomu například u čeledi růžovitých. Malvice jsou typické pro podčeleď jabloňovitých, kam patří vedle jabloně ještě hrušeň, kdouloň podlouhlá, jeřáb, hloh a další.
dužnaté plody meloun
Mezi dužnaté plody patří meloun.

Poltivé a rozpadavé plody

Poltivé a rozpadavé plody se zařazují mezi dužnaté plody a to kvůli svému měkkému a šťavnatému mesu, které je obklopuje. Dužnaté plody jsou takové plody, které mají dužinu (též nazývanou maso nebo mezokarp), která obklopuje semena. Na rozdíl od dužnatých plodů, suché plody mají suchou nebo tvrdou stěnu, která chrání semena, jako jsou například lískové oříšky, vlašské ořechy, slunečnice nebo fazole.

Poltivé plody jsou plody, které se neotevírají a nerozpadávají se, aby uvolnily semena. Namísto toho zůstávají uzavřené, dokud se nedozrají a nedosáhnou své plné zralosti. Poté mohou být plody snadno otevřeny a semena odebrána. Příklady poltivých plodů zahrnují bobule, jako jsou hrozny, třešně, borůvky nebo angrešt.

Na druhé straně, rozpadavé plody jsou plody, které se při zralosti otevírají nebo rozpadají, aby uvolnily semena. Tyto plody se obvykle rozpadají v důsledku přirozeného procesu zvaného dehiscence, který může být buď řízen nebo náhodný. Příklady rozpadavých plodů zahrnují fazole, hrách, lusky a mák.

Rozdíl mezi poltivými a rozpadavými plody je důležitý pro reprodukci rostlin, protože určuje způsob, jakým jsou semena šířena. Při použití poltivých plodů jsou semena obvykle šířena ptáky nebo savci, kteří pojídají celý plod a poté semena vylučují v trusu na jiném místě. Naproti tomu, semena rozpadavých plodů jsou šířena větrem nebo vodou, nebo jsou rozptýlena samotným rostlinným plodem.

Pro lidstvo jsou poltivé plody často důležitější, protože jsou snadno skladovatelné a přepravitelné, zatímco rozpadavé plody mají tendenci se rychle kazit a jejich semena jsou obtížněji skladovatelná.

Proč je důležité ovoce v jídelníčku?

Plody jsou cenným zdrojem výživy, obsahují řadu vitaminů, minerálních látek a antioxidantů. Mají také vysoký obsah vlákniny, která může tělu pomoci regulovat hladinu cukru v krvi a napomáhat trávení.

Dužnaté plody jsou důležitou součástí zdravé stravy. Konzumace různých druhů ovoce může poskytnout mnoho základních živin potřebných pro dobré zdraví a může pomoci snížit riziko některých onemocnění.

Ovoce lze konzumovat čerstvé, konzervované, mražené či sušené. Čerstvé ovoce je rozhodně nejvýživnější. Sušené ovoce obsahuje více cukru a kalorií, ale přesto je zdravou svačinkou.

Dužnaté plody lze použít do různých receptů, od smoothie až po koláče. Lze je také přidávat do salátů, použít na dochucení jogurtu nebo ovesné kaše a kombinovat s dalšími ingrediencemi.

Plodové ovoce je chutnou a výživnou součástí vyvážené stravy. Konzumací různých druhů ovoce získá člověk důležité vitaminy, minerály a antioxidanty a také energii a vlákninu. Zařazení různých druhů masitých plodů do jídelníčku je skvělým způsobem, jak zůstat zdravý a vychutnat si chuť přírody.

TIP: Jogurt obsahuje důležitý vitamín b12. Více v článku: Přehled vitaminu a potravin.

Jaké mají oplodí suché plody?

Suché plody mají oplodí pergamenovité, kožovité nebo kamenné a dělí se na pukavé, s více až mnoha semeny, a na nepukavé, jež bývají obyčejně jednosemenné, ale mohou být i vícesemenné.

plod a semena rostlin
Suché plody mají oplodí pergamenovité.

Pukavé plody

Pukavé plody v době zralosti pukají a uvolňují tak semena. Patří mezi ně:

  • měchýřky, které pukají jedním švem na místě srůstu okrajů plodolistu (oměj šalamounek, pivoňka lékařská),
  • lusky, které pukají dvěma švy, takže vznikají oddělené chlopně (hrách setý),
  • šešule, které jsou typické pro čeleď brukvovitých. Pukají dvěma chlopněmi, oddělenými navzájem blanitou přehrádkou, a jsou vícesemenné (hořčice bílá, brukev černohořčice, řeřišnice luční, česnáček obecný),
  • šešulky, které jsou vlastně zkrácenými šešulemi (penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, měsíčnice roční),
  • tobolka, což je plod z více plodolistů a je jedno- nebo vícepouzdrý. Otevírá se zuby (kohoutek luční, silenka nadmutá), chlopněmi (lnice květel, dymnivka dutá), skulinami (šťavel kyselý), děrami (mák setý), víčkem (blín černý), ale může se otevírat i nepravidelně.

Nepukavé plody

Nepukavé plody jsou jedno- nebo vícesemenné, v době zralosti se neotevírají a od mateřské rostliny se oddělují buď celé, nebo se rozpadávají v části s uzavřenými semeny. Patří sem jednosemenné:

  • nažka s blanitým až kožovitým oplodím (slunečnice roční). Někdy mají nažky „létací výrůstky“ (jasan ztepilý, bříza pýřitá) nebo péřovitý chmýr (pampeliška lékařská), případně příchytné háčky (lopuch),
  • obilka je vlastně nažka, u níž je oplodí srostlé s osemením. Je typická pro trávy, k nimž patří všechny obilniny. Obilky mohou být nahé (pšenice nebo kukuřice), nebo okoralé s přirostlými pluchami, což jsou obalové části květu (ječmen, oves),
  • oříšek, který má tvrdé, dřevnaté oplodí, ve kterém je volně uloţeno semeno (líska obecná),
  • dvojnažka, která se ve zralosti poltí na dvě nažky, spojené sloupkem; je typická pro čeleď miříkovitých (Apiaceae), například pro kmín obecný, fenykl obecný a bedrník anýz.
  • poltivý plod, kam patří například „chlebíček“, plochý plod slézovitých rostlin, nebo zobanovitý plod kakostovitých, tvrdky, které vznikají rozdělením původně dvouplodolistého semeníku ve čtyři části. Typické pro čeledi hluchavkovitých a brutnákovitých (Lamiaceae, Boraginaceae),
  • struk, což je dvouplodolistový plod, který se v době zralosti příčně rozpadá v jednosemenné části (ředkev setá, čičorka pestrá, arašid).

Někdy se hovoří o souplodí, které vzniká po oplození souboru samostatných pestíků v květu, například souplodí nažek na zdužnatělém květním lůžku jahodníku nebo souplodí peckoviček u maliníku.

Soubor plodů z celého květenství se nazývá plodenství, například slunečnicový „talíř“ je tvořen plodenstvím naţek. Taktéž šišky jehličnanů jsou vlastně plodenstvím, tvořeným semeny a zdřevnatělými plodolisty.

TIP: Co je rostlinná strava?

suché plody
Nejčastější nepukavé plody jsou datle, fíky, rozinky a sušené meruňky.

Proč jsou důležité suché plody v jídelníčku?

Mezi nejčastější pukavé plody patří například lískové oříšky, mandle nebo kešu oříšky. Tyto plody jsou bohaté na bílkoviny, zdravé tuky a minerály, jako jsou hořčík a draslík. Pukavé plody jsou také často používány jako suroviny pro výrobu potravin a sladkostí.

Nejčastější nepukavé plody jsou datle, fíky, rozinky a sušené meruňky. Tyto plody jsou bohaté na sacharidy, vlákninu a vitamíny, jako je vitamin A a železo. Díky své vysoké kalorické hodnotě jsou často používány jako zdroj energie pro sportovce a osoby s fyzicky náročným zaměstnáním.

Suché plody mají také mnoho zdravotních výhod. Například, obsah vlákniny v suchém ovoci pomáhá udržovat zdravou střevní mikroflóru a podporuje trávení. Antioxidanty obsažené v suchém ovoci také chrání tělo před poškozením buněk a snižují riziko některých typů rakoviny a srdečních chorob.